Česko má šesté nejhorší podmínky pro podnikání v EU

Počátkem letoška navíc vzrostla daň z příjmu právnických osob. Problémem je podle analýzy i nízká tržní kapitalizace pražské burzy, což limituje financování firem a startupů. „Ty se tak častěji musí zadlužovat či se vzdát úplně kontroly nad svým podnikáním,“ píše se ve studii, kterou mají Novinky k dispozici.

Zatímco se Česko společně se Slovenskem, Rumunskem, Itálií, Maďarskem a Chorvatskem řadí mezi státy s méně přívětivým prostředím pro podnikatele, naopak severské státy Finsko, Švédsko a Dánsko, ale také Estonsko či Německo jim nabízejí podstatně lepší podmínky.

„Třeba Finsko s nejlepším podnikatelským prostředím se může pochlubit vysokým počtem startupů, relativně nízkou korporátní daní anebo nejnižšími cenami za elektřinu pro firmy,“ konstatují autoři analýzy.

Právě vysoké ceny elektřiny teď zatěžují český byznys asi nejvíc. „Ještě v roce 2021 platily průměrně podniky – se spotřebou 500 až 1999 megawatthodin – desetinu eura za kilowatthodinu, do roku 2023 se ale cena vyšplhala na více než dvojnásobek. Firmy v Česku tak nyní mají třináctou nejdražší elektřinu v EU. Tato hodnota se sice blíží evropskému průměru, každopádně problém představuje zmíněný skokový nárůst,“ uvedl Milan Mařík, analytik projektu Evropa v datech, který index prosperity zpracovala s Českou spořitelnou.

Daň z příjmů právnických osob vzrostla v rámci konsolidačního balíčku z 19 na 21 procent, což odpovídá unijnímu průměru. Analýza připomíná, že počátkem devadesátých let dosahovala korporátní daň 45 procent. Poté postupně klesala na 19 procent v roce 2010.

Problémem je podle analytiků i nízká tržní kapitalizace pražské burzy, která je osmá nejnižší v EU.

„Nízká tržní kapitalizace hlavního indexu a relativně nízké objemy obchodování odrazují větší investory a následně pak firmy od vstupu na burzu. Ať už pro získání kapitálu na rozvoj nebo třeba pro částečnou realizaci výnosu. Firmy tak musí při rozvoji spoléhat ve vyšší míře na rizikovější dluhové financování nebo se vzdát částečně či zcela kontroly nad firmou,“ vysvětluje akciový analytik České spořitelny Petr Bártek. Současně to podle něj vede k odlivu know-how a stagnování ekonomiky.

Zhoršené financování firem je podle analýzy i jedním z důvodů, proč na milion obyvatel v Česku připadá 166 startupů, což je osmá nejnižší hodnota v EU.

Proti tomu v Estonsko je na milion obyvatel 1128 startupů. „Estonci přitom také mají poměrně nízkou tržní kapitalizaci, ale velmi zdařile zvládli digitalizaci státní správy, čímž podporují svou silnou startupovou kulturu. Ta už dala vzniknout globálně úspěšným firmám jako Skype či Bolt,“ upozorňuje studie.

Digitalizace pak obecně přispívá i k omezování byrokracie.