Článek
Premiéři Petr Fiala a Mirek Topolánek, jenž vedl vládu při předsednictví v roce 2009, přitom do krizí skočili rovnýma nohama.
Fiala z důvodu ruské agrese na Ukrajině a následnému omezení dodávek plynu do Evropy, Topolánek z důvodu přerušení toku plynu do Evropy přes Ukrajinu, tehdy kvůli ukrajinskému dluhu vůči ruskému energetickému gigantovi Gazpromu.
Topolánek musel spor řešit hned od Nového roku 2009, kdy se ČR formálně ujala předsednictví. Kvůli ukrajinskému dluhu, který Gazprom vyčíslil na dvě miliardy dolarů (tehdy zhruba 36,8 miliardy korun), uzavřelo Rusko kohoutky s plynem na Ukrajinu.
Vyděšená Evropa hledá svetry, Rusové pálí plyn pánubohu do oken
Ačkoli Rusko tvrdilo, že přerušení dodávek se nijak nedotkne Evropy, EU měla obavy, že se spor členských zemí dotkne. A jak se později ukázalo, tyto obavy byly oprávněné.
Už 4. ledna hlásily Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko pokles dodávek.
Do Česka tehdy plyn proudil ještě v domluveném objemu, ale o dva dny později už česká velkoobchodní společnost se zemním plynem RWE Transgas uvedla, že do ČR přitekla jen čtvrtina nasmlouvaného objemu.
Stoupající závislost Evropy na Rusku
Ve středu 7. ledna 2009 Gazprom dodávky plynu do Evropy přes Ukrajinu zcela zastavil. Údajně proto, že ukrajinská energetická společnost Naftogaz začala odebírat část plynu určeného pro evropský trh.
Většina členských států tehdy zůstala bez dodávek zemního plynu na dva týdny, než spor skončil podepsáním nové smlouvy a následně došlo k obnovení objemu dodávek do Evropy.
Topolánkův konec během předsednictví
Česká republika se v průběhu předsednictví v Radě EU musela vyrovnat se změnou vlády. Poprvé se poslancům podařilo vyslovit vládě nedůvěru v březnu 2009, kdy byla ČR v polovině předsednictví.
Kabinet „potopilo“ 101 poslanců. Iniciativu opozičních ČSSD a KSČM podpořili dva občanští demokraté Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel. Přidaly se také dvě poslankyně ze Strany zelených Věra Jakoubková a Olga Zubová.
Motivem k hlasování o vyslovení nedůvěry byla snaha Topolánkova lobbisty Marka Dalíka přesvědčit reportéra České televize, aby nevysílala reportáž o tom, že policie vyšetřuje obchodní aktivity poslance Petra Wolfa (ČSSD), který s Milošem Melčákem a Michalem Pohankou umožnil vznik kabinetu.
Jelikož opozice neměla žádný jasný plán, co bude po vyslovení nedůvěry následovat a s úspěchem vlastně nepočítala, došlo k vytvoření „úřednické“ vlády, jejímž premiérem byl Jan Fischer.
Česká republika se jako předsednický stát Rady EU tehdy podílela na řešení situace, sehrála roli mediátora. Topolánek kvůli plynu dokonce osobně jednal v Moskvě s tehdejším předsedou ruské vlády, fakticky hlavou státu, Vladimirem Putinem.
Ruský plyn v roce 2009 pokrýval zhruba čtvrtinu potřeb Evropské unie. Přes Ukrajinu ale procházelo až 80 procent všech dodávek ruského plynu do Evropy.
Za sporem mezi Ruskem a Ukrajinou už tehdy byla podle Topolánka snaha zvýšit závislost Evropy na Rusku prostřednictvím zemního plynu.
Ačkoli jsou některé pobaltské státy aktuálně na ruském plynu nezávislé, celkově se Rusku závislost Evropy na jeho plynu zvýšit podařilo. Podle agentury Reuters pokrývá Rusko 35 procent evropských potřeb, a to díky plynovodům Jamal-Evropa a Nord Stream 1.
Klíčové zastropování cen
Po své agresi na Ukrajinu musí Rusko čelit západním sankcím. A plyn jakožto svou nejsilnější kartu využívá jako vyděračský prostředek. Utahuje kohoutky a ceny v Evropě tak letí vzhůru.
A je to znovu Česká republika, která s nižšími dodávkami plynu musí bojovat na nadnárodní úrovni. Zatímco Gazprom vyhrožuje dalším zdražením, současný český premiér Petr Fiala navrhuje zastropování cen energií na evropské úrovni.
Petr Fiala a Mirek Topolánek na kongresu ODS v dubnu 2022
O dalších opatřeních má navíc jednat evropská rada ministrů pro energetiku.
„Řešení musí přijít, prostě musí, ceny se musí zchladit. Jestli teď nedokážeme najít řešení, Evropa to neustojí. Evropská unie se rozpadne,“ varoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Gazprom totiž vyhrožuje dalším zdražením. Už minulý týden přitom ceny plynu lámaly na burzách rekordy. Plyn s dodáním v září stojí 306 eur (7540 korun) za megawatthodinu, elektřina přes 700 eur (17 240 korun) za MWh.
Fialova vláda po měsících příprav zveřejnila před víkendem podrobnosti tzv. úsporného tarifu, který domácnostem přispěje na prudce rostoucí ceny energií.
Většina domácností podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely získá pomoc ve výši alespoň čtyř tisíc korun.