Článek
Průzkum se zaměřoval na názory dvou nejmladších generací na pracovním trhu. V takzvané generaci Z, tedy mezi lidmi narozenými na přelomu tisíciletí, označilo podnikání za společensky prospěšné 34 procent osob. Ve světě to bylo 50 procent.
Mezi mileniály, lidmi narozenými v letech 1983 až 1994, je nedůvěra ještě silnější. V pozitivní vliv podnikání věří jen 26 procent z nich ve srovnání se 47 procenty ve světě.
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila je zjištění znepokojivé a může potenciálně představovat zásadní problém pro vývoj ekonomiky. Hlavně proto, že podnikáním se dají pokrýt služby v místech a odvětvích, kde se neangažují velké nadnárodní korporace. Například kvůli tomu, že pro ně nejsou příliš finančně atraktivní.
Komora upustila od povinných poplatků pro všechny podnikatele
Expert Deloitte na udržitelnost David Mejsnar vidí jako jeden z důvodů horšího výsledku tradičně menší optimismus, který Češi v podobných průzkumech v porovnání se světem vyjadřují. Konkrétní příčinou skepse však potenciálně může být také přístup firem k udržitelnosti, neboli k ekologicky a společensky odpovědnému chování.
„Mnoho firem prozatím vyčkává, co budou dělat ostatní, soustředí se čistě na regulatorní stránku či se uchyluje ke krátkodobým a jednodušším krokům,“ konstatoval. Tlak zákazníků, regulátorů a bank ale podle něj postupně povede ke zlepšení situace.
Část mladých Čechů by přivítala, kdyby firmy zajistily rovné odměňování a byly v tom více transparentní. Uvítalo by to 35 procent generace Z a 44 procent mileniálů. Přes 20 procent mladých Čechů si rovněž myslí, že by zaměstnavatelé měli vytvářet inkluzivní pracovní příležitosti.
Navýšení mzdy pokrylo inflaci jen desetině lidí
