Článek
Celkový počet nezaměstnaných se meziročně snížil o 44,4 tisíce na 192 a půl tisíce osob. Snížil se jak počet nezaměstnaných žen (o 27,3 tisíce na 101,9 tisíce), tak mužů (o 17,1 tisíce na 90,7 tisíce).
Nezaměstnanost klesala u všech úrovní vzdělání. Nejnižší je u vysokoškoláků (1,8 procenta) a středoškoláků s maturitou (2,3 procenta). Vysoká zůstává i nadále nezaměstnanost lidí se základním vzděláním – 18,7 procenta. Meziročně ale u této kategorie došlo k poklesu nezaměstnanosti o čtyři procentní body.
„S růstem zaměstnanosti a s pokračujícím nedostatkem nových pracovníků roste tlak na růst mezd. U nejžádanějších profesí, kam patří například pomocní dělníci, dochází ke zvyšování mezd o více než deset procent,” uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek.
Srovnání Eurostatu ukazuje, že nezaměstnanost je v Česku nejnižší v EU před Německem. [celá zpráva]
Podle výpočtu Úřadu práce ČR, který používá jinou metodiku než ČSÚ, nezaměstnanost v Česku v prosinci stoupla na 5,2 procenta z listopadových 4,9 procenta.
Rozdílná metodika ČSÚ a Úřadu práce
ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních.
Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt. Takových „ekonomicky neaktivních“ osob bylo v Česku ve třetím čtvrtletí tohoto roku 129,7 tisíce, což je o 7,4 tisíce méně než ve stejném období loňského roku.
Čísla statistiků jsou rozdílná oproti údajům, které zveřejňuje Úřad práce ČR (ÚP). [celá zpráva] Ten uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. V září podle ÚP klesla nezaměstnanost v Česku na šest procent.