Článek
„Ačkoliv zůstala Česká republika jednou z nejméně zadlužených zemí Evropské unie, byla zároveň meziročně nejrychleji se zadlužující zemí,“ konstatoval NKÚ s poukazem na skutečnost, že podíl veřejného dluhu ve vztahu k HDP se loni zvýšil meziročně o 4,2 procentního bodu.
„Zatímco dvacet zemí Unie dokázalo v roce 2021 meziročně své zadlužení k HDP snížit, to naše vzrostlo o více než čtyři procentní body,“ připomněl předseda NKÚ Miroslav Kala a dodal, že bez reformy výdajů a zeštíhlení státního aparátu není šance na konsolidaci veřejných rozpočtů, a to ani za předpokladu ekonomického růstu.
Loňský schodek ve výši téměř 420 miliard korun byl ještě o 52 miliard horší než do té doby nejhorší výsledek státní kasy z roku 2020, ačkoliv ekonomické restrikce související s epidemií covidu-19 loni nedosahovaly takové míry jako v roce 2020.
Babišova vláda schválila rozpočet s obřím schodkem 390 miliard
Podle NKÚ spolykaly loni mandatorní a kvazimandatorní výdaje 94 procent příjmů státního rozpočtu, a vláda tak měla pouze zhruba 95 miliard na řešení aktuálních problémů či stimulů ekonomiky.
Jak NKÚ připomněl, pokud stát nezačne řešit úspory výdajů, neobejde se bez zvýšení příjmů rozpočtu.
NKÚ si povšiml i toho, že ČR loni v rámci Unie patřila mezi země s nejnižším růstem ekonomiky. Meziroční nárůst HDP o 3,3 procenta byl o 2,1 procentního bodu nižší než unijní průměr. Pozitivem tak bylo pouze udržení nízké nezaměstnanosti.
Vysoké rezervy samospráv
Úřad rovněž poukázal na to, že hospodaření územních rozpočtů po konsolidaci skončilo v přebytku 41,3 miliardy Kč a meziročně se zvýšilo o 27,3 miliardy Kč. Zůstatek na bankovních účtech samospráv dosáhl na konci roku 2021 částky 367,5 miliardy korun.
„Územní rozpočty potřebují určitou rezervu. Je však třeba se ptát, zda současné rezervy nejsou již nadměrné, navíc znehodnocované vysokou inflací,“ dodal prezident NKÚ.
