Česko doplatilo na drahotu pádem do recese

„Česko hodně doplatilo na drahé energie, které výrazně zvýšily inflaci a srazily kupní sílu obyvatel. Proto se ani v roce 2023 nedokázalo jako jediné v Evropské unii dostat se nad předpandemickou úroveň,“ shrnul pro Novinky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Petr Šťastný z Pardubic měl do konce předloňského roku fixovanou nízkou cenu zemního plynu na úrovni 1,18 koruny za kilowatthodinu. „To jsem ještě zdražování energií nemusel řešit. Navíc mi ještě v závěru roku přispěla vláda přes úsporný tarif, i když jsem to vlastně nepotřeboval,“ řekl Novinkám.

Jenomže v minulém roce mu cena vzrostla takřka trojnásobně, a to ji ještě tlumil vládou nastavený strop. „Při spotřebě devatenáct tisíc kilowatthodin v domě jsme zaplatili skoro čtyřicet tisíc korun navíc,“ dodal Šťastný. Kvůli vyšším nákladům na energie musela rodina podle jeho slov omezit letní dovolenou.

Nižší spotřeba domácností se propsala do celkového výkonu ekonomiky. Statistici v úterý oznámili, že se za celý rok v porovnání s předchozím rokem snížil o 0,4 procenta.

Ve čtvrtém čtvrtletí se ale situace přece jen trochu zlepšila, když proti třetímu kvartálu hrubý domácí produkt Česka vzrostl o 0,2 procenta, zatímco Evropská unie jako celek i eurozóna stagnovaly.

Problémy podle některých ekonomů způsobil také liknavý přístup k řešení předloňského prudkého nárůstu míry inflace ze strany centrální banky i vlády.

„Když už nějaká protiinflační opatření přijata byla, přišla pozdě a byla velmi málo účinná. Příkladem je mimo jiné chybné zastropování cen energii u spotřebitelů, nikoli u výrobců,“ uvedl pro Novinky a Právo emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze profesor Richard Hindls.

Ze sousedních zemí zveřejnily odhady vývoje HDP v závěru roku zatím jen Německo, kde ekonomika klesla mezičtvrtletně i za celý rok o 0,3 procenta, a Rakousko, jehož hospodářství ve čtvrtém kvartálu proti předchozímu rostlo jen o 0,2 procenta.

Podle odhadů analytiků UniCredit vykáže za loňský rok pokles ekonomiky ještě Maďarsko, a to o 0,8 procenta. Zbylé ekonomiky regionu ovšem podle této bankovní skupiny loni rostly: Slovensko o 1,4 procenta a Polsko o 0,4 procenta, na Balkáně pak Chorvatsko dosáhlo růstu kolem 2,2 procenta, Bulharsko 1,9 procenta a Rumunsko 1,4 procenta.

Míra poklesu německé a české ekonomiky byla v loňském roce téměř totožná. „Obě země mají významný podíl průmyslu a pocítily tak nepříznivé dopady vysokých cen energií a globálně nižší poptávky po průmyslovém zboží,“ podotkl analytik Komerční banky Martin Gürtler.

Také podle něj souvisí horší vývoj Česka i Německa, které je naším nejdůležitějším obchodním partnerem, s poklesem spotřeby domácností. „Ten byl hlavně v případě Česka enormní. Oproti poslednímu čtvrtletí roku 2019 byla tuzemská spotřeba domácností v reálném vyjádření nižší v loňském třetím čtvrtletí o zhruba devět procent,“ podotkl. V Německu se spotřebitelské výdaje za toto období snížily o přibližně 2,5 procenta. „Naopak v Polsku, Maďarsku a Slovensku je spotřeba domácností od konce roku 2019 v reálném vyjádření o zhruba pět a více procent vyšší,“ uvedl Gürtler pro Novinky.

Spotřeba domácností by měla podle analytiků začít oživovat. „Propad inflace by se měl pozitivně odrazit na finanční situaci zaměstnanců, kteří by mohli začít více nakupovat i investovat. Mezeru, která vznikla v kupní síle za poslední čtyři roky, však hned tak nedoženou. Počítám, že může trvat i tři roky než se z pohledu spotřeby a reálných mezd vrátíme na úroveň roku 2019,“ míní Dufek.

Proti svým sousedům budou česká i německá ekonomika zaostávat patrně také letos. „Odhadujeme, že letos naše ekonomika vzroste o 0,8 procenta a v Německu pak o pouhá 0,2 procenta. Naproti tomu pro Polsko a Maďarsko je odhadován růst kolem tří procent. V případě Slovenska pak kolem dvou,“ řekl Gürtler.

Česko i Německo se podle něj zřejmě budou dál potýkat se svou silnou průmyslovou orientací, když ceny energií jsou stále vysoko a poptávka po průmyslovém zboží zůstane ještě poměrně utlumená.

Výhled pro Německo je ještě o něco chmurnější než pro ČR i podle Dufka. Německý exportně orientovaný model se podle něj zadrhnul nejenom cyklicky, ale i strukturálně.

„S drahými a v podstatě dováženými energiemi jsou tamní firmy výrazně handicapované ve srovnání s asijskými nebo americkými konkurenty. Německo se dobrovolně vydalo na tuto cestu, takže se s ní musí vypořádat třeba i utlumením části svého tradičního průmyslu,“ uvedl Dufek. „Vzhledem k naší exportní orientaci a sdílení německých cen energií je to však těžká výzva i pro tuzemské hospodářství,“ dodal.

„Výkon naší ekonomiky očekávám pro letošek nadále slabý,“ uvedl Hindls s tím, že bude dost záležet právě na vývoji v Německu.

„Svou nepříliš pozitivní roli v české ekonomice sehraje i úsporný balíček, který je založen primárně na růstu daní, což podváže výdaje domácností na spotřebu. Platí, že nárůst daní výkon ekonomiky moc podpořit nemůže,“ dodal ekonom.