Česko chce odložit emisní povolenky na dopravu a bydlení nejméně o rok

„Musíme zreálnit ekologické cíle, aby neměly negativní vliv na celou ekonomiku,“ prohlásil v pondělí premiér Petr Fiala (ODS). „Pokud by k tomu nedošlo, existuje riziko zvýšených nákladů pro domácnosti, průmysl a podnikatele,“ dodal.

Dohodnutá pravidla počítají s tím, že emisní povolenky, které nyní platí například elektrárny a průmyslové podniky, se nově začnou vztahovat na další odvětví. Spadat by pod ně měly například domácí kotle na fosilní paliva, zohledněny mají být i v cenách pohonných hmot u čerpacích stanic. Rozšířený systém začne platit od roku 2027.

V praxi by to znamenalo, že domácnostem odkázaným na uhelné kotle vytápění zdraží, stejně tak například vzrostou ceny benzinu a nafty. Podle odhadů analytiků by to v případě uhlí mohlo znamenat zdražení asi o třetinu, u pohonných hmot zhruba o tři koruny na litr.

Ekonomové ale varovali, že hodnota povolenky bude po jejím zavedení růst, kvůli čemuž může být zdražení ještě citelnější.

Česko bude navrhovat, aby systém platil až od roku 2028 nebo ještě později. Odklad chce využít k prosazení dalších změn. „Mělo by se zjednodušit a vyjasnit, jakým způsobem se emisní povolenka bude obchodovat,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) .

Podle české představy by měla existovat jasnější pravidla pro výpočet ceny emisní povolenky. Hladík tím chce docílit stabilnějšího a předvídatelnějšího prostředí.

Ministr bude o návrhu s evropskými protějšky jednat v úterý v Bruselu. Tvrdí, že neformálně mu vyjádřily podporu některé středoevropské a západoevropské země. Žádnou z nich ale nejmenoval.

Rozšíření systému emisních povolenek je součástí snahy EU urychlit odklon od fosilních paliv. V Česku ale povolenky narazily na silný odpor veřejnosti. Ohradila se proti nim i část politiků vládní koalice. Ti už v létě slibovali, že se v Bruselu pokusí vyjednat změnu pravidel.

Právě neshoda kolem emisních povolenek je jedním z důvodů, proč vláda dosud neprojednala tři klíčové strategické dokumenty. Ty narýsují cestu, jakou bude Česko plnit evropskou klimatickou dohodu, takzvaný Green Deal.

Absence takzvaného Národního klimaticko-energetického plánu už si všimla i Evropská komise. Ta v listopadu zahájila s Českem a dalšími třinácti zeměmi řízení o nesplnění povinnosti schválit a odeslat dokument do 30. června.

Navrženou podobu koncepce kritizovala v minulosti například Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy. Naopak se změkčováním opatření nesouhlasí ekologické organizace.

„Česko dlouhodobě zaostává v tom, jak reaguje na klimatickou změnu. Nejsme ochotni přijmout svůj díl závazků, které vyplývají z evropských cílů,“ uvedl Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace.