Česko čeká daňová a sociální revoluce

Vláda chce současně snížit počty zaměstnanců veřejného sektoru o 41 tisíc osob. Změní se i systém nemocenské, první tři dny nemoci budeme stonat zadarmo. Do penze budeme moci odejít po 35 letech placení sociálního pojistného.

Těmito změnami ovšem reforma veřejných financí neskončí. V dalších dvou letech bude následovat zásadní reforma penzí a zdravotnictví.

Balíček změn, kterým se vláda bude zabývat na mimořádném zaměstnání 2. dubna, je součástí dlouhodobé reformy veřejných financí. Veřejnost by se měla s reformou seznámit o den později.

Reforma by měla snížit schodky veřejných rozpočtů v průběhu tří let na úroveň maastrichtských kritérií, tedy do tří procent HDP.

Podle premiéra Mirka Topolánka vláda předloží poslancům všechny změny zákonů v jednom balíčku. Navíc nehodlá připustit, aby pozměňovací návrhy poslanců při rozpravě ve Sněmovně měnily parametry či harmonogram reformy.

"Když reforma, tak jak ji předložíme, neprojde, bude třeba hledat novou vládu," řekl tento týden premiér Topolánek.

Pokud změny předložené vládou v reformním balíčku schválí parlament a podepíše prezident, měly by vstoupit v platnost od 1. ledna příštího roku.

Vláda chce radikálními změnami daní i sociálního systému zastavit růst sociálních výdajů, které například jen při srovnání s loňským rokem stouply o dvacet miliard korun. Daňovými změnami a snížením výdajů pro příští rok o 30 miliard chce vláda dosáhnout toho, aby rozpočtový schodek na příští rok byl pod sto miliard korun.

Příští rok by měl podle vlády deficit veřejných financí klesnout z letošních čtyř na tři procenta HDP. V roce 2009 na 2,6 procenta a v roce 2010 na 2,3 procenta HDP. Po dlouhé době tápání koaliční vláda ví, co chce a jak to udělat, shodují se analytici.

Podle premiéra se bude koaliční vláda před předložením reformního balíčku změn ve Sněmovně snažit o návrzích jednat s opozicí. Příliš velké šance ale vyjednávání a získání opozičního souhlasu nedává, a tak vládní koalice bude usilovat o to, aby prosadila svoje pojetí reformy pomocí dvou hlasů bývalých poslanců ČSSD Miloše Melčáka a Michala Pohanky.

ČSSD ale již předem avizuje - odmítáme, že Sněmovna nemá právo do reforem zasahovat. "Budeme podávat řadu pozměňovacích návrhů. Pokud nebudou akceptovány či zamítnuty, ČSSD návrh reforem nepodpoří," říká první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

"ČSSD bude požadovat, aby se například zvýšily slevy na dani, aby se snížily dopady reformy na nízkopříjmové skupiny, dodal. S návrhy vládní reformy nesouhlasí ani KSČM.

Daňové změny u DPH či u ekologických daní se dotknou každého. Zvýšení sazby DPH se projeví zdražením potravin. Všichni si stejnou měrou připlatí za topení uhlím, tzv. ekologickou daní. První tři dny marodění nedostane od státu ani korunu soustružník či manažer.

Změny v sazbách z příjmu fyzických osob ale mají podle vlády přinést každému finanční efekt v podobě zvýšení příjmu. Výrazněji to pocítí lidé s vysokými příjmy, nejmenší efekt z daňové revoluce budou mít lidé s průměrnými platy.

Podniky budou muset změnit svůj software na výpočet mezd, ale i svých daní - ty podnikové se mají příští rok snížit z 24 na 22 procent. Na výplatní pásce uvidíme v tzv. superhrubé mzdě, kolik za nás platí státu zaměstnavatel.

Na některé sociální dávky budou jejich tradiční příjemci čekat příští rok marně, jiné se změní, někde je nahradí poukázky na potraviny. Výši rodičovského příspěvku určí, jak dlouho se rodiče rozhodnout zůstat s dětmi doma.

"Střední třída pozitivní důsledky daňových reforem v prvním období nepostřehne. Naopak toho, že podražily základní potraviny, si všimne každý, proto vláda bude muset hodně vysvětlovat," řekl Právu analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Více informací o změnách čtěte v pátečním Právu