Česko bude z EU víc brát než do ní posílat ještě mnoho let

Evropské peníze začaly téct do Česka už před rokem 2004. Postupně pak významně přispěly k rozvoji regionů, hlavně těch chudších v pohraničních oblastech. Města díky prostředkům z evropských fondů nakoupila trolejbusy, tramvaje, autobusy, opravila silnice, chodníky. Dotace umožnily i rekonstrukci škol, modernizaci nemocnic či výstavbu čističek a kanalizací, miliardy čerpaly i průmyslové či zemědělské podniky.

Rozdělování dotací ale také provázely stovky kauz, některé z nich řeší soudy dodnes. Dotační podvody či korupční aféry na sebe vždy strhávaly pozornost médií, velkým problémem ale bylo třeba i podle šetření Nejvyššího kontrolního úřadu financování projektů s nejasným přínosem. Jen během prvních deseti let svého členství v Unii umožnilo Česko za miliardy pro chudší regiony postavit nejméně patnáct golfových resortů a třicet wellnessových center.

Z unijního rozpočtu získává Česko v průměru 100 až 150 miliard korun ročně, přičemž naše příspěvky do rozpočtu EU dosahují 50 až 70 miliard korun. „Každý rok tak má Česko díky rozpočtu EU k dispozici přibližně 70 miliard korun, což je více než roční rozpočet většiny našich ministerstev,“ upozorňuje ekonom České spořitelny Petr Zahradník.

Česko z rozpočtu EU více dostává, než do něj přispívá a řadu let se to ještě nezmění. Od vstupu do EU v květnu 2004 do konce loňska podle údajů ministerstva financí zaplatilo do evropského rozpočtu celkem 876,6 miliardy korun. Příjmy za stejné období byly dva biliony korun. Takzvaná čistá pozice ČR za dobu členství v Unii tak činí 1,12 bilionu.

„Dvě třetiny prostředků byly využity pro účely kohezní politiky, tedy na rozvoj jednotlivých regionů. Přibližně čtvrtina rozpočtu je směřována na realizaci společné zemědělské politiky a zbytek tvoří prostředky na centrálně řízené programy, například program pro vědu a inovace,“ popsal Zahradník.

Příjmy z rozpočtu EU mají podle něj významný makroekonomický dopad. Od vstupu do EU fondy přinesou kumulativní výkon ekvivalentní čtyřiceti procentům hrubého domácího produktu, doplnil Zahradník.

Naposledy loni Česká republika dostala z rozpočtu Evropské unie o 89,5 miliardy korun víc, než do něj odvedla. Loňská čistá pozice Česka vůči EU byla nejlepší za posledních osm let.

Vedle toho Česká republika dostane celkem přes čtvrt bilionu korun z unijního Modernizačního fondu, například na investice do energetiky či dopravy. Prostředky z Modernizačního fondu se podle ministerstva financí do statistik čisté pozice nezapočítávají, jelikož jde o specifické prostředky, jejichž zdrojem jsou výnosy z emisních povolenek.

„Čistá pozice by se měla ještě zvyšovat, protože je přechodně posílena prostředky z nástroje EU Nové generace. Kromě toho naše ekonomika stále patří mezi konvergující s některými méně vyspělými regiony,“ sdělil Novinkám mluvčí ministerstva Petr Habáň.

Důvodem, proč proti očekáváním před několika lety Česko ještě zůstane čistým příjemcem, tedy že bude z unijní kasy více brát než do ní odvádět, je i jeho hospodářská stagnace v posledních letech. Jednotlivé regiony Česka totiž bohatnout relativně k ostatním regionům EU pomaleji, než to bylo před příchodem pandemie covidu a než s čím se i do budoucna počítalo. Na evropský průměr hrubého domácího produktu, jehož dosažení znamená ztrátu nároku na čerpání dotací z některých unijních fondů, se tedy jen tak nedostanou.

„Domnívám, že čistá pozice nám bude náležet ještě velmi dlouho; zcela určitě i pro finanční období po roce 2027,“ uvedl pro Novinky Zahradník. Bude to tak podle něj za předpokladu, že i budoucí pravidla hry nebudou řádově odlišná od těch stávajících a rozhodujícím kritérium pro alokaci kohezní politiky bude hodnota HDP na obyvatele.

Změnu by mohlo přinést například nějaké významné rozšíření EU, které sníží průměrnou hodnotu HDP na obyvatele, díky čemuž by Česko statisticky zbohatlo. „V případě, že se EU rozšíří například o Černou Horu, případně i Albánii, nic zásadního se na tom nezmění; pokud by těch zemí bylo více a mezi nimi například i Ukrajina, samozřejmě bychom se stali čistými plátci. Ale tento scénář je téměř jistě neuskutečnitelný pro příští například dekádu,“ uzavřel Zahradník.

V nynějším programovacím období 2021–2027 Česko tedy zůstane čistým příjemcem, a stejně tomu bude i v dalším sedmiletém období.

Společnost Deloitte v létě 2020 odhadovala, že český hrubý domácí produkt by mohl dosáhnout průměru EU v roce 2030. To se však s největší pravděpodobností nestane. „Aktuálně nám vychází, že do roku 2030 průměr EU nedoženeme. Dnes je náš HDP na hlavu přepočtený podle parity kupní síly na 90 procent průměru EU a do konce dekády se nejspíš moc nezvýší. V důsledku energetické krize a dalších faktorů jsme přestali konvergovat k průměru EU,“ konstatuje nyní analytik Deloitte Václav Franče.

Dotace z EU pomohly v posledních dvaceti letech k rozvoji tisíců českých samospráv, institucí a také firem. Na trh ale nemají vždy jen blahodárný vliv. „Bilance evropského systému dotací sice z českého pohledu představuje čistý přítok finančních prostředků, ovšem pokřivuje motivace ekonomických subjektů, které se následně nezřídka orientují spíše na uspokojení podmínek dotačních projektů nežli svých zákazníků, což vede k neúčelnému plýtvání vzácnými zdroji,“ podotkl ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.