Článek
Jde o promítnutí směrnice EU do české legislativy. Změna byla schválena v roce 2022 během předsednictví ČR v Radě EU. Pokud by směrnici Česko nezavedlo, platily by firmy tuto daň ve státech, které ji přijaly, a český rozpočet by z toho nic neměl, řekl už dříve ministr financí Zbyněk Stanjura.
„Velké nadnárodní skupiny budou v ČR odvádět minimální daň 15 %, což je důležitý krok k zajištění spravedlivého a vyváženého zdanění v naší zemi. Připojíme se tím ke státům, které odmítají umožnit odklon firemních zisků do tzv. daňových rájů,“ řekl Stanjura. Předpokládá, že zákon dopadne na jednotky zahraničních skupin.
Ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizace Ivan Bartoš (Piráti) zmiňoval například firmy Apple, Meta nebo Google.
Resort financí odhaduje, že by se zákon týkal jednotek nadnárodních skupin a asi 3200 společností, které tyto skupiny sdružují. Předpokládá zisk dvě miliardy korun ročně, současně ale dodal, že je těžké odhadnout, jaký dopad opatření bude ve skutečnosti mít, protože primárním důvodem je to, aby firmy nepřesouvaly své zisky do jiných států a využívaly jejich daňová zvýhodnění. Nyní už to prý bude výhodné jen málo.
Vláda původně odhadla očekávaný výnos daně na čtyři až šest miliard korun, ale to za dosavadních daňových pravidel. Vládní konsolidační balíček však zvyšuje od příštího roku sazbu daně z příjmů firem z 19 na 21 procent, což by státu mohlo ročně vynést asi 22 miliard korun. Roční výnos z dorovnávací daně se tím podle odhadů sníží na polovinu až třetinu. Důvodem je to, že se při vyšší sazbě daně z příjmů zvýší míra efektivního zdanění a méně skupin zůstane pod hranicí zdanění, při níž by se dorovnávací daň uplatňovala.
Ficova vláda chce více zdanit banky i mimořádné zisky firem
