Česko a Polsko žádají unii o financování plynovodu Stork II

Plynovod Stork má propojit plynárenské soustavy obou zemí a napojit ČR na polské terminály na zkapalněný zemní plyn.

Projekt plynovodu Stork II je v pokročilé fázi a může být zprovozněn do roku 2026, pokud bude o investici rozhodnuto v následujících měsících, uvedlo dnes ministerstvo.

„Je samozřejmé, že chceme využít možnost financovat tento projekt z prostředků dostupných na úrovni Evropské unie,“ uvedl Síkela. Již dříve řekl, že vláda předběžně počítá s náklady na výstavbu ve výši osm miliard korun.

Přímé napojení na polské terminály na zkapalněný zemní plyn umožní Česku zajistit dodávky plynu od jiných dodavatelů než z Ruska.

„Toto propojení navíc povede ke snížení nákladů na dopravu plynu, a tudíž i konečné ceny pro spotřebitele,“ doplnil ministr průmyslu.

Obnovení spolupráce Česka a Polska na přípravě plynovodu Stork II oznámil premiér Petr Fiala (ODS) počátkem letošního září na ekonomickém fóru v polské Karpaczi.

Na konci dubna kritizoval Fiala předchozí vládu Andreje Babiše (ANO), že podle něj nezajistila projektu dostatečnou politickou podporu. Babiš Fialovu kritiku odmítá a poukazuje na to, že zájem o výstavbu plynovodu Stork II ztratili Poláci.

Plynovod Stork II měl být podle původního plánu součástí celoevropského projektu nazvaného Severojižní propojení, jehož cílem bylo snížit závislost na ruském plynu propojením zásobníků zkapalněného plynu (LNG) v polském Svinoústí a na chorvatském ostrově Krk.

Plán na propojení plynárenských soustav visegrádských zemí se zrodil za českého předsednictví EU v roce 2009.

První úsek - plynovod Stork I - byl zprovozněn v roce 2011 a spojil Polsko s Českou republikou. Umožnil ale jen vedení plynu z Česka do Polska.

Na plynovod Stork I měl navázat plynovod Stork II, který by vedl od hranic s Českem do Svinoústí, na českém území pak plynovod Moravia.