Českem prochází vlna propouštění

Společnosti rozjíždějí propouštění ve velkém, některé zároveň už oznámily přesun výroby mimo Česko. Podle Úřadu práce ČR během posledních tří měsíců loňska ohlásilo hromadné propouštění 51 firem, o práci v nich přijde přes pět a půl tisíce zaměstnanců. To je dvakrát tolik firem a více než čtyřnásobek propouštěných, než jich bylo ve čtvrtém čtvrtletí předloni.

Důvody propouštění se různí. Spolana zmiňuje klesající poptávku po petrochemických produktech a vyšší náklady. Další firma, která bude snižovat počet zaměstnanců, nošovická automobilka Hyundai, to zdůvodňuje nízkým zájmem o elektromobily. Podle Dr. Oetker zase budova v Kladně již není vhodná pro výrobu potravin a nelze ji už modernizovat. Firma rovněž zmiňuje růst cen energií a surovin.

V Mitasu je výroba pneumatik podle mateřské společnosti The Yokohama Rubber Company neefektivní a používá zastaralé postupy. Do toho jsou české firmy kvůli rekordní inflační vlně z minulých let tlačeny do zvyšování mezd.

Těžká je situace v automobilovém průmyslu. Ten se mimo jiné potýká s poklesem poptávky po elektromobilech. Výrobce autosedadel Adient v Česku propustí asi 1100 zaměstnanců, letos hodlá ukončit výrobu v závodě v České Lípě a příští rok ve Stráži pod Ralskem.

„Je to důsledek všech negativních vlivů, které kolem sebe vidíme. Problémy působí například regulace, která předepisuje rychlý rozvoj elektromobility, ta se ale ze strany zákazníků nekoná,“ řekl Novinkám výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Výrobci tak podle něj musí omezovat výrobu vozidel se spalovacím motorem, což působí na dodavatelské řetězce, které pak jsou rozkolísané, a dochází ke značným ekonomickým ztrátám.

„Jsou tu ale i další zbytečné zásahy do trhu, o kterých víme již dopředu, že na nás dopadnou, ať již jde o chybějící prováděcí legislativu k emisní normě Euro 7, či nereálné požadavky na recyklovaný, potažmo evropský podíl produkce u baterií,“ uvedl.

V kombinaci se čtyřikrát vyšší cenou energií než ve Spojených státech či neflexibilními podmínkami na trhu práce to podle něj činí udržení výroby v EU složité.

„V řadě případů jsme svědky vymístění produkce do zemí s nižšími standardy, ať již jde o tolik diskutované emise CO2, či další témata, což evropské snahy na tomto poli značně zpochybňuje. V každém případě všechny tyto tlaky působí na to, aby docházelo k propouštění,“ podotkl Petzl.

Naštěstí to podle něj je zatím u českých firem vidět v menší míře, kdy společnosti uvažují o snížení počtu míst v desítkách až stovkách, pokud možno spíše u agenturních pracovníků.

„V Německu to ale vidíme již výrazně intenzivněji. Musíme doufat, že se podaří alespoň část výroby koncernů stáhnout do Česka, protože vůči Německu jsme stále ještě konkurenceschopní. Aby to tak bylo a zůstalo, jsou flexibilní trh práce a ceny energií základem,“ upozornil.

Propouštění a přenášení výroby jinam, i v dalších odvětvích, zaznamenávají také personální agentury. „Stále častěji se setkáváme s tím, že firmy řeší, jak zůstat konkurenceschopné, když výroba v Evropě zdražuje. Přesuny výrob do zahraničí, hlavně do zemí s levnější pracovní silou a energií, jsou čím dál běžnější a mají dopad i na český trh práce,“ řekla Novinkám obchodní ředitelka Advantage Consulting Gabriela Hansliková.

Hlavní dopady jsou podle ní vidět v regionech, kde je mnoho výrobních firem závislých na exportu, hlavně do Německa. jedná se například o Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj nebo části Pardubického. „Když německé firmy omezují výrobu nebo ji přesouvají jinam, ovlivňuje to přímo i jejich české dodavatele,“ podotkla.

Týká se to automobilového, textilního či chemického průmyslu. Pokud se ceny energií a další náklady nesníží, dá se podle Hanslikové očekávat, že přesuny budou pokračovat. „Pro české firmy to znamená velké riziko, zvlášť pokud jsou úzce navázané na německé odběratele. Pomoci by jim mohlo investování do technologií a automatizace, hledání nových zákazníků a případné rozšiřování svých aktivit mimo EU,“ míní.

Firmám v Evropě vadí i značná regulace. Zejména autoprůmysl se teď navíc obává zavedení dodatečných cel v USA. Pokud k tomu dojde, budou podle analytika PwC Dominika Kohuta některé evropské automobilky zvažovat přesun části výroby s odbytem na americkém trhu za oceán. To by mělo dopad na jejich dodavatele včetně českých a patrně vedlo k dalšímu propouštění.

„Strojírenské firmy zase hledají nižší náklady na pracovní sílu a výrobní náklady ve východní Evropě nebo v Asii,“ doplnil Kohut.

Vzhledem k tomu, že Česko je dlouhodobě zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii, se ovšem ani přes sílící vlnu propouštění nedá podle většiny analytiků zatím mluvit o tom, že by situace u nás byla dramatická.

Úřad práce na konci loňska evidoval 306 478 nezaměstnaných, zhruba o 16 tisíc víc než o měsíc dřív. Zároveň o devět tisíc ubylo volných míst, stále jich ale bylo 246 573.

K dalšímu snižování počtu zaměstnanců bude podle Kohuta letos docházet hlavně u méně kvalifikovaných profesí, které firmy dokážou postupně nahradit umělou inteligencí a dalšími technologiemi. „Čtvrtina šéfů podle našeho aktuálního průzkumu očekává, že v tomto roce díky využití AI na vybraných pozicích počet zaměstnanců jejich firmy poklesne,“ upozornil.

Na to, že poptávka po pracovní síle na českém trhu práce stále zůstává velmi silná, upozorňuje i Hospodářská komora ČR. „Nedostatek pracovníků je podle vyjádření firem nadále jednou z největších překážek rozvoje jejich podnikání. Je proto pravděpodobné, že například pracovníci propuštění ze zpracovatelského průmyslu velmi rychle naleznou uplatnění třeba ve službách,“ prohlásil její analytik Roman Renda.

Martin Malo z Grafton Recruitment zmínil, že někde je za propouštěním insolvence podniků, které nejsou schopny dostát svým závazkům. „V některých případech – a zde vnímáme riziko – se propouští kvůli cenám energií, které svou výší překračují akceptovatelnost akcionářů, kteří tudíž přesouvají výrobu do jiných, energeticky přívětivějších zemí,“ řekl.

Mezi regiony, kde se hodně propouští, patří podle ředitele společnosti Randstad Martina Jánského i Středočeský, Liberecký a Jihomoravský kraj. Důvody jsou i podle něj různé. „Od poklesu poptávky přes přesunutí výroby do jiné lokality z důvodu vyšších nákladů na provoz až po investice do modernizace. V energeticky náročnějších odvětvích hrají rozhodující roli vysoké ceny energií, které snižují konkurenceschopnost našich firem a jejich výrobků,“ konstatoval.

Jánský očekává propouštění především v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku. „Potom by se situace mohla uklidnit. Co se týče příštích let, je obtížné vývoj predikovat – záviset bude především na politických a ekonomických faktorech. Vzhledem k profilu našeho hospodářství bude hodně záležet i na vývoji na zahraničních trzích, zvláště v Německu,“ dodal.

I další ekonomové věří, že by na trhu práce mohlo dojít ke zklidnění. Analytik ČSOB Dominik Rusinko Novinkám řekl, že plošné a významné snižování počtu zaměstnanců v klíčovém automobilovém průmyslu neočekává.

„Firmy na pokles poptávky typicky reagují nejprve ukončením náboru nových pracovníků, následně snižováním stavu agenturních zaměstnanců a až jako poslední možnost volí redukci stavu kmenových zaměstnanců. I při ochlazování trhu práce stále přetrvává již dlouho trvající trend, kdy se firmy snaží udržet zaměstnance s předpokladem výhledového oživení aktivity v jejich sektoru,“ podotkl.

Během zimních měsíců se podle něj sice pravděpodobně podíl nezaměstnaných dále zvýší nad prosincových 4,1 procenta, půjde ale z větší části o typicky sezonní záležitost. „Skokový nárůst počtu nezaměstnaných zatím podle mého názoru nehrozí. To vše ale platí pouze za předpokladu, že tuzemská ekonomika v tomto roce akceleruje a nejpozději od druhé poloviny roku dojde k oživení zahraniční poptávky,“ zdůraznil Rusinko.