České ženy: Více práce za méně peněz

Česko přitom patří mezi země s vysokou zaměstnaností žen. Vydělávají ale méně i tehdy, když dělají stejnou práci jako muži.

„Rozdíl mezi mzdou mužů a žen se zvětšuje s rostoucím výdělkem. U pěti procent nejméně placených zaměstnanců jsou si ženy a muži rovni. Rozdíl ve výdělcích pak ale velmi rychle roste. Hranice chudých výdělků se týká především žen. Víc než čtvrtina jich pracuje za nízké výdělky, kdy hovoříme o pracující chudobě,“ řekl dále Holý.

Ženy začínají se mzdou zhruba o tisícovku nižší než jejich mužští vrstevníci. Zpočátku rostou i jejich výdělky, ale jen do jejich třicítky. Pak se přidávání zastaví a ženský příjem se dokonce propadá.

„Ve věku od 35 do 39 let se ženy musí starat o malé děti. Rozdíl se z tisícovky rozestoupí, před čtyřicítkou je už přes 6000 hrubého. Ženy pak muže už nikdy nedoženou,“ dodal Holý.

Ženy tvoří většinu pracovníků ve školství, sociálních a jiných službách, kultuře, kde jsou tradičně nízké výdělky.

Mezi typická ženská povolání s velmi nízkou mzdou patří servírky (medián 11 231 korun), pracovnice ostrahy, vrátné (medián 11 423 korun), pomocnice v kuchyni (medián 11 511 korun), uklízečky v budovách (medián 11 755 korun), švadleny, šičky (medián 12 545 korun), pekařky a cukrářky (medián 13 270 Kč), kuchařky (medián 13 772 Kč), prodavačky v prodejnách (medián 13 877 Kč) a pomocnice ve výrobě (medián 14 426 Kč).

Hlavním problémem, který musí vyřešit během svého života a v jakékoli profesi v podstatě každá žena, je sladění role matky, manželky a pečovatelky o rodinu s pracovní příležitostí.

V Česku hraje významnou roli i skutečnost, že česká domácnost prakticky musí být dvoupříjmová. Průměrná česká rodina totiž z jednoho příjmu vyžije jen velmi obtížně, pokud má děti a zejména pokud musí splácet hypotéku na byt.

Společnost to navíc českým ženám, jak potvrdila Alena Křížková, vedoucí oddělení Gender & sociologie ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, příliš neusnadňuje. Nedostatek míst ve školkách a jeslích, málo částečných úvazků, neochota zaměstnávat ženy s malými dětmi z obav, že budou často doma, jsou u nás realitou.

Ženy se musí starat velmi často nejen o svoji domácnost, ale i pomáhat v domácnosti rodičů, při nedostatku míst ve školkách se od nich očekává, že budou hlídat své vnuky. To se týká věkové skupiny žen mezi 40 až 50 roky.

České rodiny procházejí zásadní proměnou, potvrzují sociologové i psychologové. Mění se postavení žen, stále více zejména mladých, vysokoškolsky vzdělaných mužů se zapojuje do domácích prací.

Přesto jsou to stále ženy, které zůstávají doma s dětmi, když jsou nemocné, učí se s nimi, uklízejí, vaří, nakupují a chodí současně do práce.

Čeští muži slovně podporují rovnoprávnost a rovné rozdělení rolí a povinností v rodině, při volbě partnerek však spíše sáhnou po ženě, která představuje tradiční model rodiny.

Tedy rodinu, kde muž vydělává a žena se stará o rodinu a výchovu dětí, potvrzují sociologové. Podle průzkumu CVVM dávají muži jednoznačně přednost ženám, pokud se týká vaření, úklidu, nakupování i péči o děti.

Zda žena bez větších problémů zvládne role matky, zaměstnankyně, pečovatelky, hospodyně a vychovatelky, tedy záleží individuálně na každé rodině, na domluvě a ochotě obou partnerů v rodině kooperovat.

V době, kdy ženy mají malé děti a současně je nikdo nechce vzít do zaměstnání, se podle Křížkové stává podnikání hlavní alternativou, jak se uplatnit na trhu práce.

V České republice v současnosti podniká téměř 290 tisíc žen.

Za posledních dvacet let se jejich počet zdvojnásobil, přesto tvoří necelou třetinu všech podnikatelů. Největším problémem podnikatelek, zvláště ve středním věku, je opět sladění pracovního života s výchovou dětí.

Podle Gabriely Strašilové z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ nejvíce podnikatelek má středoškolské vzdělání s maturitou (42,1 %), ale zvyšuje se podíl vysokoškolsky vzdělaných žen (30,3 %). S výučním listem jich je 24,2 % a základní či vůbec žádné vzdělání má 3,3 % podnikatelek.