České zbrojovky hlásí rekordní tržby, bodují nejen na Ukrajině

Letošek se pro většinu zbrojařských firem vyvíjí ještě příznivěji, když se pomalu zlepšuje situace v dodavatelských řetězcích a stoupá ochota bank jim poskytovat úvěry. Navíc opět zlevnily energie.

„Naší skupině se v roce 2023 dařilo tržby i zisky výrazně zvyšovat, a to i díky rostoucí podpoře rozvoje domácího a zahraničního obranného průmyslu,“ sdělila Novinkám mluvčí skupiny Omnipol Marika Přinosilová. Například ERA z Pardubic, která vyrábí a do desítek zemí exportuje pasivní radary a systémy pro sledování leteckého provozu, svůj obrat podle ní dokonce zdvojnásobila. Konsolidovaný výsledek za skupinu však není zatím k dispozici.

Jak ale Přinosilová upozornila, Omnipol se loni soustředil i na prodej dopravních letounů L 410 a na stabilizaci dceřinky Aircraft Industries, kterou před dvěma lety koupil od ruského majitele. „Zde se nám také daří. Konkrétních úspěchů jsme dosáhli v Asii nebo Africe. A zejména v těchto regionech budeme pokračovat v budování silné a stabilní pozice celé skupiny i nadále,“ dodala mluvčí.

Také největší tuzemská zbrojařská skupina CSG bude výsledky za loňský rok teprve oznamovat. Nicméně její mluvčí Andrej Čírtek už Novinkám potvrdil, že na tržbách i provozním zisku zaznamenala CSG meziročně významný růst. „Jeho tahounem byla zejména výroba velkorážové munice a pozemní vojenské techniky. Většina naší produkce směřovala do států NATO, významný je i podíl Ukrajiny,“ uvedl Čírtek.

Vedle toho CSG realizuje významné projekty, například v Indonésii. „Vzhledem k tomu, jak rostou výdaje vlád na obranu, předpokládáme, že silný růst obranného průmyslu ještě nějakou dobu potrvá. Proto investujeme do rozvoje výrobních kapacit stovky milionů eur v Česku, na Slovensku či ve Španělsku, kde máme rovněž výrobní podnik. Stavíme nové haly, instalujeme výrobní linky a nabíráme nové zaměstnance,“ shrnul Čírtek.

Předloni měla celá skupina CSG, kterou vlastní Michal Strnad, rekordní tržby ve výši kolem 25 miliard korun, meziročně stouply skoro o dvojnásobek.

Další z vlajkových lodí českého zbrojního průmyslu Colt CZ má do několika měsíců převzít vlašimského výrobce střeliva Sellier & Bellot. Už nyní Colt patří mezi největší producenty ručních palných zbraní na světě. Loni jeho výnosy přesáhly 14,8 miliardy Kč, meziročně tak vzrostly o 1,8 procenta. Čistý zisk stoupl o 0,4 procenta na dvě miliardy korun.

Pro holding Colt jsou stěžejní trhy v Severní Americe, Asii a Evropě. Na jeho celkových loňských výnosech se ze 42 procent podílely výnosy v USA. Podíl České republiky byl téměř 18 procent a Kanady 15 procent. Skupina sídlí v Česku, výrobní závody ale má i v USA, Kanadě, Švédsku, Švýcarsku a Maďarsku. Celkem zaměstnává více než 2000 lidí.

Své produkty holding prodává především pod značkami Colt, CZ (Česká zbrojovka), Colt Canada, CZ-USA, Dan Wesson, Spuhr, swissAA a 4M Systems. Skupina, jejímž majoritním akcionářem je René Holeček, koupila slavnou firmu Colt i s jejími severoamerickými závody v roce 2021.

Zbrojařská skupina STV pokračuje v navyšování výroby munice, zejména velkorážové. Za poslední dva roky se celkový objem její produkce v závodech v Poličce a Hajništi na Liberecku zhruba zdesetinásobil. Většina jejích dodávek míří na Ukrajinu, ať už přímo, nebo přes evropské a americké vládní programy, a do české armády i dalších armád NATO.

STV se zaměřuje také na modernizaci vojenské techniky, jako jsou tanky nebo bojová vozidla pěchoty, a i v této oblasti jsou její aktivity několikanásobně vyšší než před válkou.

Podle ředitele speciálních projektů Pavla Berana dosáhla loni STV nekonsolidovaných tržeb 6,3 miliardy korun po předloňských 6,6 miliardy Kč a zisku před zdaněním více než dvou miliard Kč. „Vzhledem k celosvětové vysoké poptávce po našich výrobcích mohly být výsledky výrazně lepší, ale situace v celém subdodavatelském řetězci je velmi napjatá. Na trhu chybí některé klíčové komponenty jako například bezdýmné prachy a tuhé pohonné hmoty. Navíc subdodavatelé vyžadují ve většině případů platby předem, přičemž na jejich dodávky se čeká mnoho měsíců,“ upozornil Beran.

Vedle toho některé banky mají stále problém s financováním výroby munice. „Zde bych rád vyzdvihl přístup České exportní banky, která pro tyto případy vyvinula speciální produkt,“ zmínil Beran.

Letošní rok se podle něj vyvíjí výrazně lépe než loňský. „Vzhledem k našim masivním investicím do technologií a výraznému navýšení pracovníků není problém v samotné výrobě ale zejména v nedostatku komponent. Naším cílem pro rok 2024 je nicméně dodat vojenský materiál v objemu převyšující 10 miliard Kč,“ nastínil Beran další plány.

Nové zaměstnance se firmě daří získávat i v lidech, kteří přišli o uplatnění v automobilovém průmyslu. Společnost také podle svého vedení hledí do budoucnosti a hledá řešení, jak část svých produktů využít pro drony.

Evropská komise v polovině března oznámila, že z evropského balíku na podporu výroby munice dostane STV grant téměř pět milionů eur (125 milionů Kč). Dokonce dvojnásobek má pak získat státní výrobce výbušnin a střeliva Explosia. Zbrojaři volají po tom, aby hlavně ona rozšiřovala výrobní kapacity, zájem přitom mají především o střelný prach a hnací náplně do děl.

Zevetě Bojkovice, která vyrábí například univerzální ruční granáty, ale i protitankové či termobarické granáty, loni vzrostly tržby proti předchozímu roku zhruba o 30 procent. „Důvodem je stále se zvyšující zájem o naše výrobky a služby. Naše produkce loni směřovala k našim dlouhodobým odběratelům, ale i k novým zákazníkům jak v tuzemsku, tak zahraničí,“ sdělil Novinkám generální ředitel Zevety Radoslav Moravec.

Hospodářské výsledky za loňský rok zatím nezveřejnilo Aero Vodochody. „Naše produkce se zaměřuje na výrobu nového proudového letounu L-39NG, který od loňského roku dodáváme našim zákazníkům na základě uzavřených kontraktů,“ uvedla Mluvčí Aera Radka Černá. L-39NG je nově vyvinutý podzvukový proudový cvičný letoun, ale zároveň může plnit roli lehkého bitevníku. Firma je začala dodávat například do Vietnamu.

Dalšímu rozvoji českého zbrojního průmyslu by měl nahrávat loni uzákoněný požadavek, aby stát dával na obranu aspoň dvě procenta HDP ročně. A zbrojovky věří, že zájem o jejich výrobky bude i po konci války na Ukrajině, protože armády NATO vyprazdňují sklady a budou se chtít dozásobit.