České zboží do Ruska vesele proudí dál. Stačí fígl s reexportem

Zatímco český export do Ruska loni opět klesl o více než polovinu a letos o další desetinu, do Turecka se od začátku letošního roku do srpna zvýšil meziročně o 14 procent, do Uzbekistánu skoro o čtvrtinu a do Kyrgyzstánu dokonce o více než dvojnásobek. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.

Mírně letos posiluje třeba i export do Gruzie či Kazachstánu. Vývoz do něj však už v předchozích dvou letech, kdy začaly platit sankce Rusku, vzrostl stejně jako u některých dalších zemí několikanásobně.

Experti se shodují, že Moskvě se takto částečně daří mezinárodní sankce uvalené západními zeměmi kvůli jejímu napadení Ukrajiny obcházet.

„Situace napovídá tomu, že dochází k reexportu zboží ze západního světa do Ruska prostřednictvím třetích zemí. Nejčastěji se jedná o Čínu a Turecko. Často se ukazuje i na další země, jako jsou Arménie, Írán, Kyrgyzstán a další,“ řekl Novinkám hlavní ekonom Roklenu Pavel Peterka.

Ve výčtu zemí, ze kterých se zboží přeposílá do Ruska, často figurují i Ázerbájdžán a Tádžikistán. „Díky využití historicky existujících obchodních a politických vazeb se společnostmi a vlastníky se sídly nejen ve zmíněných zemích se podle všeho některé typy zboží a služeb dostanou mimo dosah sankcí a putují do Ruska,“ doplnil.

Třetí země si reexport do Ruska podle něj nechávají draze zaplatit.

„K vědomým reexportům se s největší pravděpodobností nikdo nepřihlásí,“ podotkl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. „Můj názor je, že k reexportům dochází, ale nedokážu odhadnout to, zda je to s vědomím dodavatele,“ dodal.

Oficiální statistiky objem obchodu obcházejícího sankční zákazy samozřejmě neměří. „Z porovnání podílů různých zemí na celkovém českém zahraničním obchodu oproti situaci v posledním standardním roce 2019 lze ale nepřímo usuzovat, že obcházení nadále probíhá,“ poznamenal Michal Skořepa z České spořitelny.

Jak dále uvedl, proti loňsku se mírně proměnila relativní významnost různých prostřednických zemí. „Zatímco Kazachstán a Indie na straně vývozu z Česka lehce ustoupily do pozadí, stoupl význam Turecka a nově se jako silný kanál jeví Singapur. Na straně dovozu do Česka se svým nárůstem oproti roku 2019 nadále zřetelně vymyká váha Turecka a Indie,“ upozornil.

Firmy a banky, které chtějí sankce obcházet, už měly podle Skořepy od jejich vyhlášení dost času na to, aby prozkoumaly dostupné cesty a s nimi spojená rizika. „Tudíž je nepravděpodobné, že by toto obcházení ustávalo,“ konstatoval Skořepa.

Doplnil, že firmy se účastní obcházení sankcí jedině v případě, že z toho kynoucí marže dostatečně pokrývá riziko trestů ze strany úřadů, riziko ztráty reputace a v některých případech i riziko finančních ztrát z nedodržení dohod jejich protistranami, protože u obchodů přes třetí země bývá v důsledku jejich pokoutnosti plnění hůře vymahatelné.

Deník N na začátku září upozornil na to, že detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zasahovali ve firmě Ferrit ve Frýdku-Místku. Výrobce důlní techniky a jeho vedení jsou podle listu podezřelí z obcházení protiruských sankcí.

Firma měla posílat své stroje a součástky do Ruska hlavně přes Turecko a Kazachstán.

Vedení Ferritu to ale odmítá. „Společnost Ferrit, s. r. o., do Ruska ani Běloruska nedodává žádné své výrobky, které by se nacházely na mezinárodních sankčních seznamech. Naše společnost rovněž důrazně odmítá, že by zasílala své stroje či komponenty, které jsou na mezinárodních sankčních seznamech, do Ruska přes třetí země,“ sdělil Novinkám jeden z jednatelů Petr Mohelník.

Dodal, že firma plně respektuje veškerou legislativu týkající se mezinárodních sankcí a má zavedeny přísné interní směrnice i externí kontrolní mechanismy, aby k jejich porušování při prodeji zboží Ferritu nedocházelo.

Už v srpnu deník N také napsal, že přes čínského prostředníka měla navzdory sankcím dovážet do Ruska strojní ložiska brněnská společnost ZKL. Vedení této firmy na dotazy Novinek nereagovalo.

Policie podrobnosti k případům porušování sankcí ani jejich četnost zveřejňovat nechce.

„Můžeme pouze v obecné rovině uvést, že náš útvar se zabývá několika případy v souvislosti s podezřením na porušení mezinárodních sankcí,“ uvedl mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu se do bývalých postsovětských zemí, kam export z Česka strmě vzrostl, vyvážejí hlavně auta a díly pro ně a telekomunikační zařízení. Proti tomu export do Ruska skokově klesá.

„V první polovině roku 2024 poklesl o 11,8 procenta a dosáhl hodnoty 7,42 miliardy korun. Hlavní exportní komoditou byla léčiva, včetně veterinárních. Dále byly z Česka exportovány některé kyseliny a alkoholické nápoje,“ sdělila za úřad Petra Milcová. Dodala, že oproti roku 2021 jde o pokles 83 procent.

„Vidíme, že i vývoz z Evropské unie do řady zemí na východ od nás začal s platností sankcí proti Rusku nadprůměrně růst,“ upozornil ekonom Peterka. „Jedním z důvodů může být právě posílení reexportu západního zboží do Ruska. Spekuluje se, že tyto toky zboží a služeb mohou fungovat i obráceně. Není ani tak těžké hledat motivaci firem pro reexport zboží do Ruska. Na každé takové transakci si jako prostředník naúčtují svou marži,“ uvedl.

Nelze proto podle něj ale říci, že sankce nefungují. „Tyto sankce měly a mají zásadní dopad na ruský průmysl a celou tamní ekonomiku,“ zdůraznil Peterka. Některé typy zboží a služeb podle něj zůstávají v Rusku nedostatkové.

„Jsem přesvědčen, že čím delší sankční období bude, tím větší problémy ruská ekonomika pocítí a v konečném důsledku bude kolabovat. To i v kontextu spekulací ohledně návrhu ruského státního rozpočtu pro rok 2025, kdy má více než třetina výdajů putovat na zbrojení. V Rusku vedle důležitého zboží a služeb budou čím dál více chybět peníze,“ dodal Peterka.