Článek
Výsledky analýzy ve středu v Praze představily její autorky. Vysoké školy v Česku v posledních letech absolvuje víc žen než mužů. Na 3. listopadu letos připadá evropský den rovného odměňování. ČR má v EU druhý největší celkový rozdíl v průměrném výdělku žen a mužů, a to 22 procent.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
„Studie představuje čísla. Není to žádná ideologie, jak je nám podsouváno. ČR je v EU druhá od konce. Pokud se problém nebude řešit v politice a veřejné sféře, nemůžeme očekávat, že to bude dělat sám od sebe soukromý sektor,” řekla končící ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Zdůraznila, že na nižší výdělky nedoplácejí jen ženy, ale i jejich rodina, a hlavně jejich děti. Výdělková propast přispívá také k chudobě žen ve stáří, kvůli nižším příjmům mají seniorky totiž výrazně nižší penze než senioři.
Ženy se základní školou vydělávají měsíčně v průměru o 17 procent méně než muži, tedy o 3405 korun. U vyučených je rozdíl už 26 procent, odpovídá 6109 korunám. Ženy s maturitou dostávají o 21 procent méně než muži – o 6371 korun. Bakalářky nosí domů o 27 procent peněz méně než bakaláři, rozdíl činí 9921 korun. Inženýrky a magistry si vydělají o 29 procent méně než stejně vzdělaní muži, tedy o 14 991 korun hrubého měsíčně. „Tady průměrná ztráta žen činí ročně zhruba 180 000 korun. Uvědomme si, co to znamená pro domácnost. Je to opravdu velmi významný zásah do rodinného rozpočtu,” řekla jedna z autorek studie Alena Křížková.
Ze 189 zkoumaných podskupin zaměstnání mají ženy pouze v deseti případech vyšší průměrné mzdy než muži
Bakalářský titul měla v roce 2015 čtvrtina žen a 16 procent mužů, inženýrský či magisterský a vyšší pak 21 procent mužů a 19 procent žen. V posledních letech vysoké školy v Česku absolvuje víc žen než mužů.
Největší výdělkové rozdíly jsou mezi specialisty. V této pracovní třídě ženy tvoří 52 procent a muži 48 procent pracovníků. Propast dosahuje 28 procent. Specialistky v průměru pobírají o 12 898 korun hrubého měsíčně méně. Mezi řídícími pracovníky je 31 procent žen a 69 procent mužů. Šéfky mají o 27 procent peněz méně než šéfové, činí to v průměru 17 896 korun měsíčně. V technických a odborných profesích je rozdíl pětinový, odpovídá 6709 korunám.
Zprostředkovatelky finančních transakcí vydělávají měsíčně dokonce o polovinu méně než zprostředkovatelé, odpovídá to 33 432 korunám. Nejnižší je rozdíl u pomocných kuchařů a kuchařek, ženy dostávají o procento víc než muži.
Představa muže živitele žije dál
„Ze 189 zkoumaných podskupin zaměstnání mají ženy pouze v deseti případech vyšší průměrné mzdy než muži. Rozdíly jsou ale velmi malé – od několika korun do nejvýš několika stokorun,” uvedla další z autorek Kristýna Pospíšilová.
Podle autorek rozdílům nahrávají zažité představy o muži živiteli a ženě pečovatelce, které se v Česku nedaří překonat. Roli hraje i nižší zaměstnanost žen, dlouhá a nízká rodičovská s malou motivací otců zapojit se do péče, nedostatek školek, vysoké zdanění druhého vydělávajícího v rodině či nastavení slev na nepracující manželku, shrnula Křížková. Podstatná je také netransparentnost v odměňování. O mzdách se ve firmách nemluví a pracovníci netuší, kolik za stejnou práci dostávají jejich kolegové.
Podle socioložky Marie Čermákové odměňování žen a mužů staví Česko do „pozice zaostalé země s tendencí rozdíly neřešit a prohlubovat je”. Snaha o srovnání naráží na „extrémní odolnost politického a společenského systému” vůči změnám, podotkla expertka.