Článek
V průzkumu ČSOB pro Novinky si vlastníci firem stěžovali i na vládní politiku a regulace, geopolitické faktory, dále na evropskou Zelenou dohodu (Green Deal) a environmentální předpisy nebo na útlum průmyslové výroby v Evropě.
Nejefektivnější podporou podnikání by podle nich bylo zjednodušení legislativy a snížení byrokracie. Značná část podniků také potřebuje více zaměstnanců - problémy s jejich nedostatkem hlásí více než polovina – a investice do modernizace.
„Ocenili bychom větší státní podporu investic do zvyšování efektivity výroby, například v oblasti daňových úlev. Pro malé a střední firmy jsou zásadním problémem omezené finanční zdroje na transformaci výroby, například v oblasti zavádění nových technologií. To je klíčové pro udržení naší konkurenceschopnosti na trhu,“ zdůraznil spolumajitel strojírenské skupiny SkyLimit Michal Bakajsa.
Obecně by firmy uvítaly zjednodušení administrativy, daňového systému, změny v zákoníku práce, zrychlení stavebního řízení a digitalizaci státní správy.
„Většina podnikatelů, se kterými mluvím, začne stížností na byrokracii. A když někdo zmíní cenu energií nebo jinou překážku, rychle se ukáže, že to není příčina, ale symptom, tedy důsledek přeregulovaného systému. V tomto směru si musí udělat pořádek jak Česko, tak hlavně Evropská unie, protože drtivá většina, zhruba 80 procent povinností a nařízení, přichází právě z Bruselu,“ řekl Novinkám prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Evropa potřebuje byrokratický detox. Přeregulovaná ekonomika je ekonomika na brzdách
Evropa podle něj potřebuje „byrokratický detox“. „Pokud to neuděláme, ztratíme krok nejen s USA nebo Čínou, ale i s dalšími konkurenty, kteří si už uvědomili, že přeregulovaná ekonomika stojí na brzdě,“ varoval.
Podnikatelé jsou podle Zajíčka stále více paralyzovaní tím, co všechno musí splnit, vyplnit, doložit, zaevidovat nebo nahlásit. „A pokud má Evropa znovu získat svoji sílu, musí přestat sama sobě podrážet nohy,“ dodal.
Jeho slova potvrzuje i průzkum ČSOB v rámci Indexu očekávání firem, podle kterého by většina podnikatelů pro podporu svého podnikání zvolila právě snížení byrokracie a administrativní zátěže. Respondenti zmiňovali obtížnost a časovou náročnost spojenou s dokumentací, povoleními a evidencí.
Část podnikatelů poukazovala na nestabilitu ekonomického prostředí, která komplikuje plánování investic, jíní mluvili o potřebě větší jistoty ohledně úrokových sazeb. Další zástupci firem by zase ocenili větší podporu matek a žen formou kratších úvazků nebo více finančních prostředků do českého průmyslu a vývoje.
Před vypuknutím celní války se nálada zlepšovala
Po covidu a energetické krizi se nicméně nálada mezi tuzemskými malými a středními firmami už třetí pololetí v řadě zlepšuje, když letos vzrostla i jejich ochota k investicím, vyplývá z Indexu očekávání firem ČSOB. Je za tím hlavně zvyšující se poptávka, novým rizikem je ale nyní obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Pokračuje pozvolné a zatím stále křehké zlepšování nálady malých a středních firem, které navazuje na oživení v celé české ekonomice. Dominantním signálem optimismu je zejména očekávaný nárůst poptávky,“ uvedl ředitel firemního bankovnictví ČSOB Pavel Prokop.
Upozornil ale, že zatímco u podniků s obratem nad tři miliony korun převažuje optimismus, nejmenší firmy zůstávají zdrženlivější.
Za jeden z největších problémů považují podniky ceny energií a surovin, které se sice vyvíjejí předvídatelněji než v minulosti, zůstávají ale vysoké.
Problémem je i nedostatek kvalifikovaných pracovníků. „Firmy si velmi dobře uvědomují, že se na našem napjatém trhu práce kvalitní zaměstnanci shánějí obtížně. Začaly se proto opět o něco více zaměřovat na automatizaci a zvyšování efektivity,“ uvedl Prokop.
Podle hlavního ekonoma Svazu průmyslu a dopravy Bohuslava Čížka je překážek pro podnikání nadále celá řada a potvrdil, že teď se k nim přidala i nejistota kvůli celním opatřením USA. „České firmy dlouhodobě trápí mezinárodně vysoké ceny energií, které mají přímý vliv na jejich konkurenceschopnost, dále vysoká administrativní zátěž a přísné regulace, nedostatek odborných pracovníků či nedostatečná podpora investic do výzkumu a vývoje,“ shrnul.
