Článek
Rozruch vyvolaly počátkem roku informace o tom, že jeden z nejznámějších rájů se zvýhodněným zdaněním už nebude možné využívat k zamaskování skutečné vlastnické struktury firem.
Ve skutečnosti ale ani nová legislativa nebude znamenat odkrytí toho, kdo je skutečně za společností. Rejstřík se sice zavedl, ale není jasně vymezeno, jaké má obsahovat informace, upozornil Andreas Aristidou z poradenské firmy Aerotrust sídlící v Larnace.
Nejčistší vodu na koupání má ze zemí Evropské unie Kypr
O vytvoření orgánu pro vedení centralizovaného registru skutečných vlastníků společností a jiných právnických osob rozhodla kyperská Rada ministrů na sklonku loňského roku. „Sběr dat do registru byl zahájen 22. února, dokončen má být do šesti měsíců,“ řekl Aristidou.
Kypr byl v uplynulém desetiletí druhým nejvyhledávanějším daňovým rájem českých firem, hned po Nizozemsku.
Objevily se spekulace, že firmy včetně těch českých raději z ostrova odejdou, než aby odkryly svou vlastnickou strukturu. Jenomže ani uvedení v kyperském rejstříku nemusí znamenat zcela „odkryté karty“, upozornil Aristidou. „Zákon totiž výslovně neodkazuje na informace, které by v něm měly být zapsány,“ vysvětlil.
Kyperské zlaté pasy byly zlatým dolem. Svezl se i prezident
Přístup do rejstříku je k dispozici pouze příslušným orgánům na vyžádání, nikoli veřejnosti. Patří mezi ně například kyperská policie, celní a finanční správa nebo advokátní komora.
„Další osoby, které mohou prokázat oprávněný zájem, budou mít přístup k údajům o jménu, měsíci a roku narození, státní příslušnosti a zemi bydliště,“ doplnil Aristidou. Nahlížení do registru bude umožněno za poplatek.
Firmy hledají cestu okolo
Rejstřík v rámci boje proti praní špinavých peněz požaduje Evropská unie. V Česku měly firmy povinnost zapsat do evidence své skutečné majitele do konce roku 2018. Učinila tak ale jen část z nich, i proto, že norma nestanovovala žádné pokuty za nesplnění povinnosti. Byl tudíž přijat nový zákon, jenž od tohoto měsíce povinnost stanovuje pod hrozbou sankce až půl milionu korun.
„Firmy to dosud většinou ignorovaly a zároveň hledaly způsoby, jak ji legálně nesplnit. Nyní hledají řešení na poslední chvíli,“ potvrdil Michael Dobrovolný, manažer společnosti Smart Office & Companies z poradenské skupiny Apogeo.
Státní zástupkyně u soudu popřela více než třísettisícový daňový únik
„Nezřídka se uplatňuje například řešení spočívající v provozování aktivit v ČR prostřednictvím odštěpného závodu zahraniční právnické osoby, který v ČR platí daně, podle zákonů ČR však nemá právní osobnost. Mateřská společnost jako taková přitom také nepodléhá české legislativě. Receptů je ale řada,“ dodal Dobrovolný.
Podniky mají hlásit daně z celé EU
Státy EU se v úterý dohodly s europarlamentem na nových pravidlech v boji proti daňovým únikům. Firmy, jež podnikají ve více státech a mají zisk nejméně 750 milionů eur (přes 19 miliard korun), budou muset zveřejňovat údaje o zaplacených daních, počty zaměstnanců atd. podle jednotlivých zemí, v nichž působí.
Kvůli tomu, že velké firmy často obcházejí svou daňovou povinnost, země přicházejí podle odhadů EU zhruba o 50 miliard eur (1,3 bilionu korun) ročně.
Pokud dohodu potvrdí ministři unijních zemí a plénum europarlamentu, začnou pravidla platit v roce 2023. Nevládní organizace kritizují to, že se změna dotkne jen daňových rájů v EU, a ne ve zbytku světa.