České domácnosti přijdou s Janotovým balíčkem o tisíce

Nejhůře na tom budou rodiny s malými dětmi, kde jsou živitelé státními zaměstnanci, například učitelé. Těm by totiž v roce 2010 měly klesnout jen platy až o dva tisíce korun.

„Vezmeme-li do úvahy tu část opatření Janotova balíčku, která se přímo dotýká rozpočtů domácností, musíme v jejich rozpočtech pro příští rok škrtnout zhruba 47 miliard korun. Na jednu domácnost tak v průměru připadá téměř 12 tisíc korun ročně, tedy jeden tisíc měsíčně,“ řekla v úterý Právu analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

Zvýšení obou sazeb DPH o jedno procento podle ní připraví průměrnou českou domácnost kvůli zdražení potravin a dalšího zboží a služeb o zhruba 200 korun měsíčně. Na spotřebních daních z pohonných hmot, tabáku a z alkoholu si rodina připlatí dalších dvě stě korun. To poznamená i důchodce, kterým se nemají v lednu vůbec valorizovat důchody.

Rodina se dvěma dětmi, která pobírá rodičovský příspěvek, přijde o 760 korun měsíčně, popř. 1140 nebo 380 korun (u rychlejšího a pomalejšího čerpání). Místo 7600 dostane jenom 6840 korun měsíčně, místo 11 400 pak 10 260 a místo 3800 jen 3420.

Přídavky na děti zůstanou stejné jako před padesátikorunovým zvýšením, které v rámci protikrizových opatření prosadila ČSSD. Nárok na ně budou mít opět jen rodiny do 2,4násobku životního minima (podle opatření ČSSD do 2,5).

Do šesti let věku dítěte to činí 500 Kč měsíčně, od šesti do 15 let 610 Kč a od 15 do 26 jsou přídavky 700 korun.

Pokud rodina čeká dítě, přijde na porodném o 3000 korun. To se sníží z 13 000 na 10 000. Nižší bude i mateřská, a to o tisícikoruny. Od ledna bude například činit 10 650 korun měsíčně místo dosavadních 13 830 korun při předchozích hrubých příjmech zhruba dvacet tisíc měsíčně. V tomto případě tedy peněžitá pomoc v mateřství, která se vyplácí po 28 týdnů, klesne o 3180 korun měsíčně.

Rodiny si pohorší také na ošetřovném. Nově ho budou dostávat jen šest místo devíti dní, respektive třináct místo šestnácti (u osamělých rodičů), a vypláceno by mělo být až od čtvrtého dne nemoci ošetřovaného. Rodiče tak při devítidenním stonání dítěte dostanou například místo 3438 korun jen 2292, tedy o 1146 korun méně.

Škrty v rozpočtu se dotknou i dlouhodobě nemocných. Ti dostanou během druhého měsíce marodění o stokoruny méně, ve třetím měsíci si pohorší o více než tisícikorunu.

Například při příjmech kolem 15 400 měsíčně klesne nemocenská druhý měsíc o 810 korun a třetí dokonce o 1650 korun. I při dlouhodobé nemoci by totiž nově měla činit pořád stejně jako první měsíc, tedy v tomto případě 8250 korun měsíčně. Zvýší se i daň z nemovitosti.

Většina analytiků Janotův balíček podporuje. „Dokud není schválena definitivní podoba, je těžké soudit dopady na konkrétní sociální skupiny. Prozatím nelze říci nic víc, než že si pohorší všichni. Komplikace, k nimž by nás mohla zavést pokračující nezodpovědná rozpočtová politika, by nás ale přišly na mnohem více,“ řekl Právu analytik Patria Finance David Marek.

„Bohužel nelze jinak,“ přidává se Horská. „Výdaje českých rozpočtů nebyly nastaveny na chudé časy a v recesi vyschly kohoutky. Domácnosti by jistě ale ocenily, kdyby naši volení zákonodárci začali také šetřit i u sebe a odpovědněji se starali o svěřené prostředky,“ podotkla analytička.

Někteří přední ekonomové nicméně varují, že škrty rodinám dál budou snižovat jejich poptávku, už tak deptanou propouštěním a krácením mezd.

Oživení poptávky domácností a firem je přitom klíčové pro to, aby ekonomika mohla začít opět růst. „Mělo by se v této oblasti postupovat obezřetně. Rozhodně by bylo dobré ochránit chudší rodiny. Omezení dávek a zvýšení některých daní by nejvíce omezilo právě jejich poptávku a zároveň by to mělo nežádoucí sociální dopad,“ řekl minulý týden Právu ekonom Jan Švejnar.

Opatření na straně výdajů státního rozpočtu navrhuje vláda přijmout na jeden rok, v případě daňových zákonů by si však jejich zpětná úprava vyžádala v příštím roce nové změny zákonů.