Článek
Vyplývá to z analýzy příjmů a výdajů za první pololetí, kterou dostala vláda. Podle materiálu si lidé méně půjčovali a více spořili. Zprávu vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Kupní síla domácností dál klesala. Snižuje se už od roku 2010. Za nízkou poptávkou je nezaměstnanost a reálný pokles mezd. Průměrná hrubá mzda letos v prvních šesti měsících dosáhla 24 503 korun. Byla tak o stokorunu vyšší než v loňském prvním pololetí. Reálně se ale snížila o 1,3 procenta.
V podnikatelské sféře průměrná mzda činila 24 560 korun. Nominálně se zvedla o 0,3 procenta, reálně se ale o 1,4 procenta snížila. V nepodnikatelském sektoru plat činil 24 253 korun. Nominálně byl proti prvnímu loňskému pololetí vyšší o procento, reálně nižší o 0,7 procenta. Ve druhém čtvrtletí průměrná mzda v zemi vzrostla na 24 953 korun. Byla tak o 1,2 procenta vyšší než v loňském druhém čtvrtletí a reálně nižší o 0,3 procenta. Medián mezd dosáhl 20 944 korun. Nominálně vzrostl o 1,3 procenta, reálně klesl o 0,2 procenta.
Nejvyšší průměrná mzda byla v Praze, kde činila 32 345 korun. Nejnižší byla v Karlovarském kraji, a to 20 850 korun. Muž si v Česku průměrně vydělá 28 520 korun, žena 22 392 korun.
Důchodci mají méně
Lidé měli víc peněz z dávek. Pokles byl jen u důchodů. Průměrná penze se zvedla o 1,8 procenta, a dosáhla tak 10 948 korun. Reálně ale mají důchodci v peněžence o 0,5 procenta méně.
Ceny meziročně průměrně vzrostly o 1,7 procenta. Mohl za to ze tří čtvrtin lednový posun sazeb DPH. Vliv pak měly i změny cen elektřiny, plynu, tepla a vody, potravin a pohonných hmot. Inflaci utlumila nízká spotřeba. Větší dopad mělo zvýšení DPH a s ním spojené zdražení potravin na důchodce, jimž se životní náklady zvedly o 2,3 procenta.
Lidé si také méně půjčovali. Přesto mají od bank 1,15 biliónu korun. Hlavní jsou hypotéky na bydlení. Domácnosti začaly více spořit. Úspory se v červnu meziročně zvýšily o 2,7 procenta na 1,79 biliónu korun.