Článek
Ministři financí zemí eurozóny se ve čtvrtek předběžně shodli na zásadách poskytnutí krátkodobé finanční pomoci Řecku ve výši 7,16 miliardy eur ze staršího unijního mechanismu Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM). Půjčka by měla být na tři měsíce.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Za půjčky z EFSM standardně ručí všechny státy evropské osmadvacítky, nikoliv jen státy eurozóny, jako je tomu u programu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). To se nelíbilo kromě Česka například i Velké Británii.
„ČR se po dohodě se zeměmi mimo eurozónu, mimo jiné Velkou Británií, Švédskem a Dánskem, podílí na jednání o možnosti zajištění krátkodobé půjčky pro Řecko na dobu do 3 měsíců. Pokud však Řecko půjčku nesplatí, Česká republika a další státy mimo eurozónu ztráty neponesou, neboť ty budou pokryty výnosy řeckých dluhopisů držených Evropskou centrální bankou (ECB),“ napsalo ministerstvo financí.
Musí uhradit splátku
Následně by Řecko mělo být financováno z Evropského stabilizačního fondu (ESM), tvrdí ministerstvo. ESM je stabilizačním nástrojem zemí eurozóny, na kterém se ČR nijak nepodílí. Krátkodobá půjčka EFSM bude refinancována následnou půjčkou ESM, na které se podílí jen země eurozóny.
Řecko potřebuje okamžité přechodné financování, neboť do 20. července musí uhradit ECB splátku svých státních dluhopisů a splatit dluh vůči MMF ve výši sedmi miliard eur (196 miliard korun). Proto jako jedinou variantu Evropská komise navrhuje použití půjčky EFSM, za jejíž nesplacení obvykle odpovídají prostřednictvím rozpočtu EU všechny země osmadvacítky.
Státy mimo eurozónu včetně Česka proto svůj souhlas s půjčkou z EFSM pro Řecko striktně podmínily existencí právně závazného mechanismu, na jehož základě země mimo eurozónu neponesou žádné riziko z možného nesplacení této půjčky.
