Článek
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) v návrhu vyhlášky uváděl jako minimální počet pouhých 2100 poboček. ČP má přitom nyní v celé republice 3159 svých kamenných pošt a dalších 143 provozoven zajišťovaných jejími smluvními partnery. Pokud by tedy návrh ČTÚ prošel, dostala by Česká pošta zelenou k výrazné redukci své sítě. To se však naštěstí nestalo.
Obce i odbory byly zásadně proti
Česká pošta jako držitel licence na tzv. univerzální službu je povinna v celé republice zajistit dostupnost základních poštovních služeb. Tedy i doručování do odlehlých míst.
Dojezdová vzdálenost z kterékoliv obce na území České republiky k nejbližší poště nesmí přesáhnout 10 kilometrů. Pobočka ČP musí být v každé obci s 2500 a více obyvateli a v těch menších sídlech v případě, že je tam stavební nebo matriční úřad či škola.
Právě z toho ČTÚ ve stanovení minimálně možného počtu pošt vycházel a dospěl ke zmíněným 2100 pobočkám. V připomínkovém řízení s tím ovšem zásadní nesouhlas vyslovily některé kraje, Svaz měst a obcí i Českomoravská konfederace odborových svazů.
Naopak podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) není hospodaření ČP efektivní a je nutné je prověřit auditem.
Náklady má snížit projekt Partner ČP
Výraznou úsporu nákladů i zaměstnanců si státní podnik Česká pošta slibuje od projektu Partner ČP, v jehož rámci se má do deseti let 2500 z jejích kamenných poboček převést na franšízy provozované obecními úřady či soukromníky. Generální ředitel ČP Martin Elkán ujišťuje, že poštovní síť v ČR se tím neomezí. „Vláda ani Česká pošta nemají zájem změnit rozsah pobočkové sítě. Franšízy jsou ale cestou, jak ji zefektivnit,“ je přesvědčen Elkán.
Svaz měst a obcí však v té souvislosti připomněl, že ČP ve svých provozovnách neposkytuje jen základní služby, ale například výplatu důchodů, služby Czech Pointů, terminálů Sazky a přepážek Poštovní spořitelny. To by přechodem na franšízy a prudkým snížením počtu kamenných poboček zřejmě padlo. Již tak špatný stav občanské obslužnosti v malých obcích by se ještě zhoršil.