Česká ekonomika je vůči politikům odolná

„Zdá se, že česká ekonomika je velmi rezistentní, pokud jde o domácí politické turbulence, což je znak její stability a síly. Nakonec i ta domácí politická scéna dokáže najít nějaké konvenční řešení a nijak to nezasahuje do řízení státu,“ řekl Rusnok.

ČNB v nové prognóze zlepšila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,9 procenta z 2,8 procenta odhadovaných v únoru. Pro příští rok ČNB nechala odhad růstu na 2,8 procenta.

Podle odhadů ministerstva financí letos a příští rok ekonomika poroste o 2,5 procenta.

ČNB v nové prognóze snížila odhad vývoje inflace ve druhém i třetím čtvrtletí příštího roku. Ve druhém čtvrtletí 2018 čeká inflaci 2,1 procenta, zatímco v únoru čekala 2,3 procenta. Pro třetí čtvrtletí 2018 odhad snížila na dvě procenta z předchozích 2,1 procenta.

„Inflace setrvá letos v horní polovině tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB, k němuž se vrátí počátkem příštího roku,“ uvedl Rusnok. Dodal, že prognóza počítá s růstem tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí letošního roku a následně i příští rok.

Bankovní rada ČNB včera na prvním měnovém zasedání po ukončení kurzového závazku, tedy devizových intervencí proti koruně, nechala úrokové sazby na minimech. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,05 procenta. Sazby centrální banka snížila na minima v listopadu 2012.

Rozhodnutí o zachování sazeb bylo jednomyslné. Následné zvyšování sazeb bude podle Rusnoka podmíněno vývojem všech klíčových makroekonomických veličin včetně kurzu koruny.

Koruna se ve čtvrtek obchodovala kolem 26,80 Kč/EUR, Rusnok označil současnou úroveň kurzu za velmi mírné posílení. Pokud by taková situace měla trvat déle, tak podle něj bude logické zvýšit úrokové sazby. „Rozhodně jsme to ale nevyhodnotili tak, že by to bylo naléhavé a vyžadovalo to rozhodnout dnes,“ zdůraznil guvernér.

Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle Rusnoka mírně proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Nejistotou podle guvernéra zůstává především vývoj kurzu koruny. Mezi další nejistoty odhadovaného vývoje patří domácí i zahraniční politická rizika a inflační tlaky.

Z výroční zprávy ČNB, kterou centrální banka zveřejnila tento týden, vyplývá, že měla ke konci loňského roku drtivou většinu aktiv, tedy majetku, v devizových rezervách. Ty loni meziročně stouply o 37 procent na 81,3 miliardy eur (2,2 biliónu Kč). Důvodem byly především devizové intervence, v rámci kterých ČNB loni nakoupila eura za zhruba 455 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou ČNB zveřejnila.

Celková výše aktiv centrální banky loni činila 2,268 biliónu korun, meziročně o 40 procent více. Výrazně menší část aktiv, zhruba čtyři procenta, ČNB tvoří zlato, pohledávky vůči Mezinárodnímu měnovému fondu nebo hmotný a nehmotný majetek.

Největší podíl devizových rezerv má ČNB v dluhopisech, zhruba 1,3 biliónu korun. Banka má podle dřívějšího vyjádření guvernéra Jiřího Rusnoka státní dluhopisy Německa, Nizozemska nebo Francie. Část má i v dolarech, kanadských dolarech, britských librách a ve švédských korunách.

Zlaté rezervy loni klesly o 284 kilogramů, protože centrální banka zlato využívá k emisi zlatých mincí. Ke konci loňska tak zlaté rezervy ČNB činily 9764 kilogramů a jejich tržní hodnota byla 9,3 miliardy korun.

Čisté výnosy z devizových rezerv ČNB loni stouply o 46 procent na 25,2 miliardy korun. Nejvíce se na tom podílely investice centrální banky do akcií, které těžily z loňského růstu akciových trhů a vyplácených dividend. V akciích měla centrální banka ke konci loňského roku 7,1 miliardy eur (zhruba 199 miliard Kč). Podíl akcií v devizových rezervách se meziročně příliš nezměnil a činil devět procent.