Článek
Brusel je ve své prognóze pro letošek o něco pesimističtější než české ministerstvo financí. To podle dubnového výhledu počítá pro letošní rok s mírným růstem ekonomiky o 0,2 procenta. Naopak pro příští rok ministerstvo odhad vývoje hospodářství v dubnu zhoršilo z lednových 1,6 na 1,3 procenta, zatímco EK odhad proti únoru zlepšila z 1,3 na 1,5 procenta.
Výkon české ekonomiky je do značné míry závislý na tom, jak se bude dařit zemím eurozóny, což je hlavní odbytiště české, silně proexportně orientované ekonomiky. Pro unijní země platící eurem EK očekává hospodářský propad 0,3 procenta. V celé EU by měla ekonomika stejně jako v ČR stagnovat.
Rozpočtové odhady jsou ale předmětem dvou hlavních rizik. Jeden je spojen se spolufinancováním projektů z evropských fondů. Platby z fondů byly dočasně zmraženy kvůli problémům, takže nelze vyloučit, že některé už běžící projekty budou muset být financovány jen z národních zdrojů. Druhým rizikovým faktorem podle EK představují dopady případného majetkového vyrovnání s církvemi, o němž se nyní v ČR diskutuje.
Největší propad postihne Řecko
Výsledky hospodářství EU i eurozóny táhnou dolů hlavně Řecko, kde komise letos očekává propad ekonomiky o 4,7 procenta, a další země jižní ekonomiky bojující s recesí.