Článek
"Jeho kupní síla však v důsledku nárůstu spotřebitelských cen meziročně vzrostla jen o 0,4 procenta, tedy o 80 korun. V roce 2003 stoupla výrazně více - o 4,3 procenta, resp. 825 korun.
Co se výdajů týče, utratila průměrná domácnost loni měsíčně v průměru 19 125 korun, což bylo o 1,9 procenta (358 korun) více než v roce 2003. Nejvíce vzrostla vydání za potraviny, nealkoholické nápoje a dopravu, dále za pojistné. Snížily se naopak výdaje za odívání a obuv.
Příjem z mezd není jediným příjmem domácností, ale podle MPSV je nejvýznamnějším, tvoří asi 44 procenta příjmů domácnosti. Rodiny získávají peníze například z půjček, z investic, ze sociálních dávek nebo prodejem majetku.
Průměrná mzda vzrostla o 1116 korun
Průměrná mzda loni dosáhla úrovně 18 035 korun. Meziročně tak vzrostla o 6,6 procenta, což představuje částku 1116 korun. V podnikatelské sféře činila 18 116 korun a v nepodnikatelské 17 761 korun. Podíl lidí, kteří mají nižší než průměrnou mzdu je 65 procent, což je o necelé procento více než v roce 2003.
Firmy a instituce vyplatily za rok na mzdách celkem 805,5 miliardy korun.
Ministerstvo upozornilo, že loni vyplatilo méně na sociálních dávkách, hlavně na nemocenské. Kromě změny výpočtu dávek to bylo i tím, že ČR nepostihlo tolik epidemií, nebylo tudíž tolik nemocných, a na dávkách se tak vyplatilo méně. Na nemocenské pojištění stát reálně vynaložil o 15,5 procenta méně peněz než o rok dříve.
Průměrná čísla z hospodaření českých domácností v roce 2004
:: průměrná mzda v ČR je 18 035 Kč, což je o 1116 Kč více než v roce 2003
:: jedna domácnost v průměru za rok naspořila 17 436 Kč
:: firmy a instituce na výplaty vydaly 805,5 miliardy korun
:: lidé nejvíce peněz utratí za potraviny, nápoje a dopravu
:: na nemocenských dávkách stát vyplatil 13,2 miliardy korun
:: průměrná podpora v nezaměstnanosti je 3562 korun
:: nejchudší jsou Severomoravský a Ústecký kraj
:: lidé si loni u bank půjčily 76,3 miliardy korun
Sociálně potřebných domácností bylo v prosinci 228 400, což bylo 5,6 procenta všech domácností. Nejvíce jich je v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Dvě třetiny sociálně potřebných domácností jsou bezdětné.