Článek
Podle nové armádní reformy by mělo napříště v ozbrojených silách pracovat 30 000 lidí: 23 000 vojáků a 7 000 občanských zaměstnanců. Původní reforma bývalého ministra Jaroslava Tvrdíka počítala s 35 000 vojáků a do 10 000 občanských zaměstnanců.
V Belgii s přibližně stejným počtem obyvatel mají dnes 41 000 vojáků a do roku 2015 chtějí jejich počet snížit na 39 500. Naopak v Maďarsku je v ozbrojených silách 50 000 vojáků, v Portugalsku 72 000 a v Řecku dokonce 209 000.
Podle nové armádní reformy musí nyní obrana ve svém rozpočtu počítat jen se dvěma procenty hrubého domácího produktu místo původně slibovaných 2,2 procenta. Z vyšší částky vycházel plán bývalého ministra Tvrdíka, který kvůli škrtům rezignoval. Jeho nástupce Miroslav Kostelka nyní se svými lidmi připravuje levnější variantu reformy a profesionalizace armády.
Nejvíce vydává na obranu Řecko
V Belgii šlo v roce 2001 na obranu 1,3 procenta HDP. Loňské odhady jsou podobné. V Maďarsku dostává armáda 1,8 procenta HDP, v Portugalsku 2,3 procenta a v Řecku dokonce 4,4 procenta.
Slovensko s pěti miliony obyvatel má 35 000 vojáků a na armádu dává 1,9 procenta HDP. V budoucnu však počítá s minimálně dvěma procenty HDP.
Do rozpočtu NATO přispívá Česko 0,9 procenta rozpočtu, Belgie dává 2,76 procenta, Maďarsko 0,65 procenta, podobně i Portugalsko 0,63 procenta. Naopak Řecko dává jen 0,38 procenta civilního rozpočtu.
