Hlavní obsah

Češi zvyšují náskok před Němci a upevňují si vedení v žebříčku nejnižší nezaměstnanosti

2. 5. 2017, 19:19

Nezaměstnanost v březnu mírně poklesla na úroveň 3,4 procenta. Vyplynulo to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziročně se nezaměstnanost snížila o 0,7 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti zůstává nejnižší od roku 1993. Podle srovnání Eurostatu tak máme i nadále nejnižší míru nezaměstnanosti v evropské osmadvacítce.

Článek

Data zveřejněná ČSÚ se týkají nezaměstnanosti ve věkové kategorii od 15 do 64 let. Míra nezaměstnanosti žen pak činí 3,4 procenta, mužů 2,5 procenta.

Míra nezaměstnanosti v eurozóně dosahovala v březnu 9,5 procenta. V celé EU činila nezaměstnanost osm procent. Vyplynulo to z údajů, které v úterý statistický úřad EU Eurostat.

Eurostat srovnává údaje o nezaměstnanosti ve věkové kategorii od 15 do 74 let. V této věkové kategorii činí míra české nezaměstnanosti dokonce jen 3,2 procenta.

Češi nadále premianty

Česko tak i nadále zůstává evropským premiantem. Druhé Německo vykazuje míru nezaměstnanosti 3,9 procenta.

„Česko tak v posledních měsících dokonce zvyšuje svůj náskok před druhým Německem,” podotkl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Na třetím místě se umístila Malta s 4,1 procenta. V Polsku činí míra nezaměstnanosti 5,3 procenta, v Rakousku 5,9 procenta.

Slovensko se potýká s nezaměstnaností 8,4 procenta, což je o čtyři desetiny procentního bodu nad průměrem EU (8 procent).

V eurozóně ubyl milión nezaměstnaných

„Situace se zlepšuje nejen v Česku, ale napříč celou Evropou. Meziměsíčně sice v březnu nedošlo k tak velkému pokroku jako na začátku roku, ale pozitivní trend na trhu práce v eurozóně dál pokračuje,” připomněl Jan Bureš.

„Meziročně ubyl v eurozóně skoro jeden milión nezaměstnaných,” dodal ekonom.

Rozdílná metodika ČSÚ, Eurostatu a Úřadu práce
ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních.Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt.Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údaje využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety.Čísla statistiků jsou rozdílná proti údajům, které zveřejňuje Úřad práce ČR (ÚP). Ten uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území.

Rozdílná metodika ČSÚ, Eurostatu a Úřadu práce

ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních.Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt.Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údaje využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety.Čísla statistiků jsou rozdílná proti údajům, které zveřejňuje Úřad práce ČR (ÚP). Ten uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území.

Nejvyšší nezaměstnanost je v Řecku, které dodalo o dva měsíce starší čísla (23,5 procenta) a ve Španělsku (18,2 procenta). Třetí nejvyšší nezaměstnanost v EU má Kypr (12,9 procenta). V Chorvatsku stoupla míra nezaměstnanosti o tři desetiny procenta 11,6.