Češi zase utrácejí

Podle České spořitelny byly karetní platební transakce, tedy platby prostřednictvím platebních terminálů, internetové platby a výběry z bankomatů, po dva po sobě jdoucí týdny v polovině května o devět procent vyšší než ve stejném období loňského roku. V meziročním srovnání tak rostly podobným tempem jako před epidemií v lednu a únoru.

Rozšíření koronaviru do Česka během března a následné omezování chodu ekonomiky i volného pohybu lidí se odrazily dramaticky i do výdajů domácností. Nejvýraznější to bylo koncem března, kdy se výdaje prováděné platebními kartami propadly v meziročním srovnání o 24 procent.

S tím, jak se epidemiologická situace začala zlepšovat, byly už poklesy mírnější. „To ukazuje, že Češi neupadli do deprese, nezvyšují výrazně míru úspor a neodkládají útraty za zbytné věci,“ tvrdí hlavní ekonom ČS David Navrátil.

Například hobbymarkety zaznamenaly ve druhé polovině května meziroční nárůst karetních transakcí o více než dvojnásobek, podobnou zkušenost měli i prodejci nábytku či elektroniky. Platby kartou ovšem podpořila nabádání hygieniků, aby lidé omezili placení v hotovosti.

Od poloviny května nicméně zaznamenala dvojnásobný nárůst výběrů z bankomatů a plateb kartou u obchodníků až na úroveň z doby před vypuknutím epidemie také Equa bank. Zatímco v karanténě se platby u obchodníků pohybovaly hluboko pod každodenním průměrem, v polovině května se vyšvihly téměř na úroveň vánoční nákupní horečky. Největší nárůst přitom zaznamenaly nákupy oblečení a obuvi, ale i útraty v oblasti zdraví a krásy, potravin a drogerie.

Podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně však zvýšená spotřeba nyní jen „dohání“ zapovězenou spotřebu z posledních dvou měsíců, a to pořád jen zčásti. „Ty dva měsíce už nedoženeme,“ řekl Právu Bartoň a poukázal na masivní výpadky tržeb např. hotelů a restaurací.

Efekt nouzového vypnutí některých oborů bude bolet delší čas. Z nedávného průzkumu personálně poradenské společnosti Randstad vyplynulo, že zhruba čtvrtina českých firem již přistoupila v souvislosti s pandemií k propouštění. Pětina snížila svým zaměstnancům finanční bonusy a variabilní složky, desetina mzdový základ, další škrtly nefinanční benefity.

Jen čtvrtina firem v období koronavirové krize žádná omezující opatření nezavedla.

„Samozřejmě ještě může přijít sekundární vliv přes korporátní sektor, tedy že rostoucí nezaměstnanost spotřebu opět srazí,“ připustil i analytik ČS Navrátil. „Pokud se ale podaří dodávat likviditu prostřednictvím různých programů jako kurzarbeit nebo Covid a podporovat investice, tak by oživení české ekonomiky nemuselo trvat tak dlouho, jak se ještě před pár týdny zdálo,“ uzavřel.