Češi vyhazují hory jídla, nový institut je má naučit šetřit

„Začíná to naprosto zbytečnými nákupy, k nimž se lidé nechají zlákat, protože ta krkovička či konzerva je v akci. Nedojídá se, jak tomu bylo zvykem za našich babiček a dědečků. Neumíme potraviny skladovat či zpracovat, proto nám brzy hnijí,“ řekla Novinkám spoluzakladatelka institutu Lea Kubíčková, která vývoj v plýtvání jídlem sleduje dlouhodobě.

Cílem nově založeného centra, které sídlí na brněnské Mendelově univerzitě, nebude jen shromažďovat a vyhodnocovat data k nakládání s potravinami. Bude také prostřednictvím škol, radnic či nejrůznějších spolků a osvětových kampaní předávat veřejnosti tipy, rady i zkušenosti babiček s tím, jak co nejlépe s jídlem nakládat, aby se zbytečně nekazilo a nekončilo v koši.

„Jeden z našich prvních projektů zaměříme na obchodní řetězce. Chceme, aby jejich akce byly smysluplné, tedy ať lidé samozřejmě nakupují, ale nikoli hory jídla s momentálně sníženou cenou, které pak vyhodí, protože se v ledničce zkazí. Tak velké plýtvání si jako společnost prostě už nemůžeme dovolit. Je to naprosto nezodpovědný přístup,“ zdůraznila Kubíčková.

Odhady, kolik potravin průměrný občan Česka vyhodí ročně, se různí. Některá data hovoří až o 50 kilogramech potravin. Všeobecně více se plýtvá ve městech, méně na vesnicích, kde nepotřebné jídlo často dojí zvířata nebo skončí v kompostu. Vědecký tým Kubíčkové chtěl alespoň za Brno zjistit podrobnější data. Proto výzkumníci vyrazili ve speciálních oblecích do odpadové firmy Sako Brno, kde měsíce prohrabávali před likvidací odpad z 900 domácností.

Zjistili, že každý Brňan ročně vyhodí 37,5 kilogramu potravin. V přepočtu na nejběžnější potraviny to představuje 28 vajec, 13 jogurtů, 163 rohlíků a 63 jablek. Přestože vědci nejsou chováním obyvatel Česka nadšeni, přiznávají, že nejsou až tak velcí plýtvalové. Odhaduje se totiž, že každý obyvatel Evropské unie vyhodí ročně v průměru asi 70 kilogramů potravin.

Podle Kubíčkové je „asi zbytečné si vysvětlovat, že plýtvání potravinami má mnoho negativních dopadů“. Lidé tím plýtvají vlastními úsporami. Zbytečně se produkují potraviny, které nejsou třeba. Zatěžuje se po finanční stránce společnost a současně i ekosystém.

„To nejdůležitější je změnit myšlení lidí. Přesně to je cílem našeho institutu. Bude to náročné, jistě to potrvá, ale naděje na změnu existuje,“ doplnila vědkyně. V této souvislosti připomněla, že podle nových výzkumů má až 66 procent lidí o tuto tematiku zájem. Podrobné informace k ní si najdou na webových stránkách fwinstitut.cz.