Češi v pandemii ušetřili. V inflaci hledají, jak peníze investovat

Podle listopadové zprávy Asociace pro kapitálový trh (AKAT) letos stoupl majetek Čechů v podílových fondech o 85 miliard na 675 miliard korun. Vedle akciových a smíšených fondů vzrostl objem také u těch nemovitostních a dluhopisových.

Výkonná ředitelka AKAT Jana Brodani Novinkám sdělila, že za zvýšeným zájmem vidí pandemii koronaviru a následnou inflaci. „Lidé ušetřili značné množství prostředků změnou životního stylu – přestali chodit do restaurací a na dovolené, a zároveň z každé strany slyšeli, že roste inflace, která jim z těchto úspor ujídá nemalou část. A ochránit především dlouhodobé úspory bez investic dost dobře nejde,“ vysvětlila.

Banky ale vnímají nenápadný rostoucí zájem o investování do aktivně řízených podílových fondů už delší dobu. Podle specialisty na finanční trhy v České spořitelně Jaroslava Kopáčka to započalo mezi lety 2012 a 2017, tedy v období extrémně nízkých, mnohdy nulových úroků nejen na spořících účtech, ale třeba i v konzervativních dluhopisech.

„Zvyšující se inflace tak jen akceleruje dlouhodobý proces rostoucího zájmu klientů o kolektivní investování, tedy podílové fondy v posledních několika letech,“ konstatoval Kropáček.

Přibývání nových investorů v České spořitelně doložil i na konkrétních číslech. V roce 2020 přibylo více než 50 tisíc nových investorů, aktuálně za rok 2021 to je více než 49,5 tisíce. Objem hrubých prodejů podílových fondů dosáhl v roce 2020 výše 32 miliard korun, v letošním roce se aktuální výše blíží 37 miliardám,“ sdělil Novinkám už na konci listopadu.

Setrvalý nárůst investorů evidují také menší banky jako Fio Banka nebo Equa Bank. Skokový nárůst ale zaznamenaly především v posledních měsících.

Fio Banka evidovala rekordní objemy už v září. „Objem nově vydaných podílových listů přesáhl 100 milionů korun. Oproti měsícům z první poloviny roku je to nárůst o více než 100 procent,“ oznámil Novinkám mluvčí Fio Banky Jakub Heřmánek s tím, že od srpna také setrvale roste zhruba o 50 procent více nových investorů oproti první polovině roku.

I podle mluvčí Equa Banka Kateřiny Petko hledají klienti kvůli vysoké inflaci a nízkým úročením na běžných vkladech alternativní cesty pro zhodnocování svých prostředků. „Objem nákupů investic se za 11 měsíců letošního roku ve srovnání s loňským obdobím (leden až listopad) téměř zdvojnásobil,“ řekla Novinkám.

A zvýšený zájem lidí o zhodnocení svých finančních prostředků pozitivně pociťují také on-line platformy Portu a Fondee, jež nabízí investice do pasivně spravovaných ETF fondů, což jsou burzovně obchodované fondy kopírující vývoj daného indexu. ETF jsou podle odborníků pro začátečníky v investičním světě ideální volbou, neboť nenesou s sebou velká rizika jako například přímé nakupování akcií.

Platforma Portu existuje na českém trhu tři roky, avšak výrazný nárůst v počtu nových investorů eviduje hlavně v posledních měsících. Důvod je jednouchý: rostoucí inflace, jež v příštím roce patrně překročit sedm procent. „Rozhodně vnímáme, že zájem o investování v posledních měsících roste. Je znát, že obava z vysoké inflace nutí i jinak velmi konzervativní Čechy se o investice více zajímat,“ potvrdil Novinkám investiční expert a majitel společnosti Radim Krejčí.

V posledních třech měsících narostl počet klientů na Portu každý měsíc zhruba o 10 procent. Některé dny v listopadu společnost podle Krejčího ověřovala až 450 nových registrací denně. Aktuálně tam má zřízený účet přes 93 tisíc lidí a jejich celkový vložený majetek činní 6,4 miliardy korun. V Portu věří, že do konce roku by mohli překonat hranici 100 tisíc klientů.

Žně má také Fondee, další start-up fungující podobně jako Portu. „V podzimních měsících počet zákazníků Fondee velmi narostl. Na konci září jsme měli více než 4600 klientů a ke konci listopadu to bylo již přes 6 100 klientů. To představuje zhruba třetinový nárůst,“ sdělil Novinkám Jan Hlavsa, který Fondee založil společně se svou ženou Evou.

Také on je toho názoru, že inflace může být jedním z důvodů toho, proč jim počet klientů tak výrazně roste. „Češi začali vnímat fakt, že peníze na běžných účtech jim při skoro nulových úrokových mírách nic nepřinesou a relativně vysoká inflace je znehodnotí,“ dodal.

Investování do fondů přesto dál zůstává v Česku spíše okrajovou formou spoření. Nedávno zveřejněný barometr obliby spoření za 4. čtvrtletí tohoto roku, který sestavuje Asociace českých stavebních spořitelen, ukázal, že Češi dávají před investováním na kapitálovém trhu přednost konzervativnějším způsobům spoření, při kterých nehrozí velké riziko prodělku.

„Zvýšená volatilita kapitálových trhů stojí zřejmě i za tím, že investice do podílových fondů a přímé investice do akcií či obligací se shodně s 36 procenty oblíbeností ocitly až na pátém místě preferencí,“ uvedla asociace ve své tiskové zprávě. V žebříčku oblíbenosti bylo na první příčce zlato (54 procent) následované stavebním spořením (51 procent), penzijním spořením (43 procent) a spořícím účtem (39 procent).