Článek
Nejčastěji lidé kupují po internetu oblečení, obuv, doplňky a elektroniku.
Téměř tři čtvrtiny aktivní internetové populace zavítají do e-shopu minimálně jednou za čtvrt roku, v roce 2012 to byly zhruba dvě třetiny.
Odstoupit od smlouvy může zákazník i po roce
Jak ale postupovat, když zákazník není s nákupem spokojený?
„Spotřebitel má v případě uzavření smlouvy prostřednictvím internetu právo od ní odstoupit ve lhůtě čtrnácti dnů ode dne převzetí zboží, a to bez udání důvodu. Občanský zákoník nově výslovně stanovuje, že s odstoupením od smlouvy nemůže být vůči zákazníkovi spojen žádný postih,” upozorňuje právník Jiří Hartmann.
„Nesdělí-li podnikatel podmínky, lhůtu a postupy pro odstoupení od smlouvy, může zákazník od smlouvy odstoupit dokonce do jednoho roku a čtrnácti dnů od začátku lhůty,“ dodal.
Lhůta pro odstoupení běží od uzavření smlouvy, jde-li o kupní smlouvu, je to ode dne převzetí zboží, tedy od data převzetí balíčku.
Kdy zboží vrátit nemůžete
E-shopy si v minulosti stěžovaly, že si z nich zákazníci dělají bezplatné půjčovny. [celá zpráva]
I na to zákon pamatuje. Pokud zboží jeví známky opotřebení, může vám obchodník z částky strhnout určitou část za opotřebení.
Odstoupit nemůžete od nákupu zboží baleného v hygienickém obalu, který zákazník poškodil, potravin podléhajících rychlé zkáze, nosičů s hudbou, filmů nebo softwaru (nejsou-li zabaleny v originálním nepoškozeném obalu), zboží vyrobeného na míru, zboží pořízeného v aukci, zboží s cenou podle burzy, termínovaného ubytování a předplatného novin či časopisů.
Podmínky čtěte pozorně
Podmínky musí být zveřejněny před uzavřením smlouvy v tištěné podobě, ať už posláním podmínek zákazníkovi na e-mailovou adresu nebo přímo v objednávkovém formuláři na stránkách e-shopu.
„Je to přesně ta kolonka 'Souhlasím s obchodními podmínkami', kterou kupující zaškrtává a v drtivé většině případů je její zaškrtnutí nutné pro dokončení nákupu, bohužel tyto podmínky čte jen velmi málo zákazníků. Doporučujeme jim ale věnovat zvýšenou pozornost, zákazník se pak vyhne řadě nepříjemností, ať už s reklamací či s vrácením zboží,“ vysvětluje právník.
Na rozdíl od nákupu v kamenných obchodech je na internetového prodejce kladena zvýšená informační povinnost.
„Ten musí zákazníkovi před uzavřením smlouvy sdělit jasně a srozumitelně svoji totožnost, označení zboží a jeho vlastnosti, cenu včetně všech daní a poplatků, způsob platby, náklady na dodání, údaje o právech vznikajících nákupem vadného zboží, práva na záruku a podmínky pro její uplatnění.
V případě, že prodejce poruší informační povinnosti, může po něm zákazník chtít uhradit škodu způsobenou mylnou informací. Nebude-li zákazník informován o dalších daních či poplatcích spojených se zbožím nebo o nákladech spojených s navrácením zboží, nemusí je platit,“ dodává Hartmann.
Dva roky na reklamaci
Internetový prodejce odpovídá za to, že dodané zboží nemá vady. Pokud odešle kazové zboží, má zákazník právo na výměnu nebo opravu.
„Bez ohledu na skutečnost, zda zákazník zboží koupí prostřednictvím internetu nebo v prostorách provozovny prodávajícího, může zákazník uplatnit reklamaci u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od jejího převzetí. Doba, po kterou lze uplatnit práva z vadného plnění, je tedy stejná jako v případě koupě zboží v kamenném obchodě.
Jednou z alternativ pro řešení vad zboží je také to, že prodávající může zákazníkovi na poškozené zboží poskytnout slevu. „Kupující však musí mít na paměti, že poskytnutím přiměřené slevy na zakoupené vadné spotřební zboží ztrácí možnost v budoucnu tuto vadu reklamovat,” uzavírá Jiří Hartmann.
