Češi stále pracují déle než průměr Evropy

Eurostat sleduje, kolik let od svého prvního nástupu do zaměstnání člověk zůstává na pracovním trhu. „Patříme k nejvíce pracujícím, což je dáno jak délkou pracovní doby, tak třeba menším počtem svátků,“ řekl Právu Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

„Byli bychom pro zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně,“ dodal Středula a upozornil i na jiné údaje vydávané Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), podle nichž po přepočtu měsíčních odpracovaných hodin Češi stráví v zaměstnání delší dobu než například naši západní sousedé.

Loni se přitom délka pracovního života v Česku poprvé za posledních 13 let o 0,3 roku zkrátila, do té chvíle rostla. Pokles se ale netýká pouze Čechů, jde o celoevropský trend. Důvodem jsou podle Eurostatu zejména dopady pandemie na pracovní trh. Kvůli ní řada podniků, například restaurace, musela utlumit svou činnost.

„Lidé, kteří by si jinak hledali zaměstnání, toto hledání vzdali,“ uvedli evropští statistici. Jinými slovy, nezaměstnaní nemohli najít odpovídající práci, proto na pohovory rezignovali.

V Česku se to projevovalo například tak, že se podle údajů České správy sociálního zabezpečení zvýšil počet osob, které jsou v předčasné penzi. „Firmy loni propouštěly, takže lidé v nejisté době volili tuto variantu,“ řekl analytik ČSOB Petr Dufek.

Něco podobného se podle něj dělo začátkem devadesátých let, kdy podniky krachovaly nebo procházely restrukturalizací.

Z dlouhodobého hlediska se ale průměrná doba pracovního života zvyšuje. Mezi roky 2000 a 2020 to bylo téměř o 2,5 roku. „Zlepšuje se například zdravotní stav obyvatel, byť ne všech,“ uvedl jeden z možných důvodů Středula.

Podle Dufka je důvodem i snaha přispívat do penzijního systému co nejdéle, aby měl člověk vyšší důchod. Mění se podle jeho slov i přístup firem, které se v důsledku chybějící vhodné pracovní síly snaží udržet kvalitní zaměstnance z řad penzistů.