Článek
Vyplývá to z Indexu prosperity a finančního zdraví, který vytvářejí Česká spořitelna, portál Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd ČR.
Podle něj má 73 procent těch, kdo nějakým způsobem spoří, své peníze ve spořicích účtech. „Češi jsou sice spořiví, ale konzervativní,“ okomentovala to Monika Hrubá z České spořitelny.
Česko nevídaným tempem stárne
Spořicí účty v souvislosti s nedávnou vysokou inflací zažily v Česku určitý boom. Úroky se katapultovaly až k šesti procentům. Nyní ale klesají a nejčastěji se pohybují okolo čtyř procent, přičemž tato sazba nezřídka bývá něčím podmíněna.
Do penzijního spoření posílá pravidelně nějakou částku polovina střadatelů. Do akcií, dluhopisů a podílových fondů 42 procent. Ty posledně zmíněné mají přitom letos průměrné zhodnocení 8,65 procenta, akciové podílové fondy dokonce 11,85 procenta.
Nevýhody fondů
Oproti spořicím účtům mají určitou nevýhodu, že z nich člověk nedostane peníze ihned, ale až za několik dnů. Další nevýhodou je, že v době okamžitého nuceného prodeje se zrovna můžou třeba akcie nacházet nízko.
Lidé nejčastěji odkládají do investic šest až deset procent svých příjmů. Tři čtvrtiny hodnotí své snažení jako ziskové. V akciích, dluhopisech a dalších typech investic má necelá třetina spořivců méně než 100 tisíc, pětina pak mezi 100 a 300 tisíci korun.
Snaha zhodnocovat příjmy přitom výrazně roste se vzděláním. Zatímco mezi lidmi se základní školou se o to snaží 40 procent lidí, u vysokoškoláků je to 80 procent. „Dalším základním faktorem je příjem. Lidé s tím nižším, pro které je často problém zaplatit i nutné výdaje, se do investic pouštějí méně často,“ uvedla Kamila Fialová ze Sociologického ústavu.
Temu pod drobnohledem Bruselu kvůli nelegálnímu zboží
