Pád na dno. Češi musí na bydlení šetřit nejdéle v celé Evropě

„Dostupnost vlastního bydlení v Česku zůstává nadále špatná a zatím to nevypadá na změnu,“ konstatoval Miroslav Linhart, vedoucí partner v oddělení finančního poradenství společnosti Deloitte.

Konzultantská firma ve svém šetření Property Index počítá s průměrnými příjmy v daném státě a situací, kdy lidé celou svoji výplatu odkládají pouze na bydlení. Jako nemovitost bere v úvahu nový byt o průměrné velikosti 70 metrů čtverečních. Na jeho nákup by Češi potřebovali 13,3 ročních mezd, stejně jako o rok dříve.

Česko si místa na chvostu žebříčku prohodilo se Slovenskem, kde lidé musí šetřit 12,7 roku. Naopak nejdostupnější bydlení mají Dánové a Norové. V obou zemích stačí k nákupu méně než pět ročních výplat.

Z jednotlivých měst je pak nejsložitější koupit si byt v Amsterodamu. V nizozemské metropoli potřebují mít kupci k dispozici zhruba 15 ročních mezd. Praha je v žebříčku druhá nejdražší. Šetří se zde 13,5 roku.

Podle sociologa Martina Luxe, který se výzkumu bydlení věnuje v Sociologickém ústavu Akademie věd, dopadá drahé bydlení především na mladé lidi. „Důsledkem je, že žijí více v nájmech nebo zůstávají u rodičů. Dělali jsme i průzkum, z něhož vyplynulo, že kdyby nebylo mezigenerační výpomoci, mohla by si vlastní bydlení dovolit jen třetina mladých,“ konstatoval Lux.

Větší podíl lidí žijících v nájemních bytech už je vidět i ve statistikách. Zatímco dříve bydlela v nájmu asi pětina populace, nyní je to takřka čtvrtina. To vytváří tlak na růst nájemného. Ve druhém čtvrtletí činil průměrný nájem napříč republikou 305 korun měsíčně za metr čtvereční. Za zmíněný 70metrový byt tak lidé každý měsíc platili 21 350 korun, zhruba o 8,5 procenta více než ve stejném období loni.

Nedostupnost bydlení ovlivňuje i některá velká města. Obávají se, že kvůli němu nebudou schopny lákat pracovníky, které ke svému chodu potřebují. Například Praha proto chystá vlastní výstavbu několika tisíc městských nájemních bytů se zvýhodněným nájemným.

Podle Linharta z Deloitte pomůže k větší dostupnosti bydlení i rychlejší výstavba bytů komerčními developery. K té by mělo vést zjednodušení stavebních předpisů a povolení.

Rychlejší povolování měl zajistit nový stavební zákon. Aktuálně se však kvůli problémům s digitalizací stavebníci a projektanti obávají, aby ve druhé polovině roku stavebnictví zcela nezamrzlo.

Česko bylo loni podle dat Deloitte v rychlosti výstavby v evropském průměru. Letos tempo mírně zpomalilo. Nejnovější šetření Českého statistického úřadu ukázalo, že za první pololetí zahájili stavebníci výstavbu 17 230 bytů. To je asi o pět procent méně než loni.

Významnou pomocí může být podle Linharta také větší dostupnost hypoték, které aktuálně zůstávají stále drahé. Přimlouvá se i za větší podporu developerských projektů zaměřených na výstavbu dostupných bytů. Těm se dnes soukromníci až na výjimky věnují jen okrajově nebo vůbec.

Česká národní banka ve své poslední predikci předpokládala, že dostupnost vlastního bydlení letos poroste, jelikož zvyšování mezd bude rychlejší než zdražování bytů. Není však jisté, jestli se její prognóza skutečně naplní. Aktuální silná poptávka po vlastním bydlení totiž ceny vyhání vzhůru rychleji, než jak se centrální banka domnívala.

Průměrná suma, za kterou se v letošním prvním čtvrtletí prodával byt, činila 99 300 korun za metr čtvereční. To znamená, že 70metrový byt stál bezmála sedm milionů korun. Za první tři měsíce letošního roku zdražil o čtyři procenta. ČNB přitom počítala s růstem o pět procent za celý rok.

Část expertů se ale domnívá, že na podzim zdražování přibrzdí. Například podle Hendrika Meyera, šéfa realitní skupiny EHS provozující portál Bezrealitky, se postupně ukazuje, že finanční možnosti kupců jsou stále omezené. „Nejvíce je to vidět u nabídky velkých měst, kde jarní ceny domů a bytů testovaly kupní sílu a zjistily, že bez kroku zpět to zatím nepůjde,“ prohlásil Meyer.