Článek
Navzdory globální finanční krizi 66 procent Čechů a Češek předpokládá, že si jejich domácnost po ekonomické stránce povede v roce 2009 stejně nebo dokonce lépe než v letošním roce. Vyplynulo to z listopadového průzkumu společnosti STEM/ MARK.
Nejpravděpodobnější dopady krize vidí většina dotázaných v růstu cen a zvyšování inflace (shodně přes 80 procent). Naopak nejméně jsou očekávány krachy velkých podniků. Obává se jich necelá třetina lidí.
Podle analytiků se však situace může vyvíjet právě opačně. Inflace začne klesat právě pod tlakem menší poptávky po zboží. Ta bude vyvolána mimo jiné i vyšší nezaměstnaností, danou právě krachy firem, které nebudou mít odbyt pro své výrobky.
Nejméně se bude šetřit na jídle
Přes určitý optimismus ohledně finanční situace domácností v příštím roce připouští většina dotázaných kroky vedoucí k úsporám rodinných rozpočtů.
Nejvíce chtějí rodiny šetřit na vytápění a energiích – 84 % dotázaných. Jako zdroj úspor přichází v úvahu pro 79 % domácností odklad zahraniční dovolené či odklad nákupu zboží dlouhodobé spotřeby jako je auto, myčka, nový televizor a podobné předměty. Nejmenší dopad bude mít úsporná politika na nákupy potravin, kde chce šetřit 40 % dotázaných.
Na čem chtějí Češi příští rok šetřit: | |
---|---|
Na vytápění a spotřebě energií | 84 % |
Odkladem zahraniční dovolené | 79 % |
Odkladem nákupu zboží dlouhodobé spotřeby | 77 % |
Budou se snažit šetřit na všem | 66 % |
Odkladem oprav bytu či domu | 64 % |
Uskromněním se v jídle a pití | 40 % |
Podle průzkumu však občané vývoj ekonomiky v Evropě i ve světě a jejich možné dopady i na českou ekonomiku i přes deklarovaný optimismus pozorně sledují. O dopady globální finanční krize se zajímají tři čtvrtiny české populace, většina z nich ale soudí, že se jich osobně krize výrazně nedotkne. Na druhou stranu je krize považována za nepříjemnost, které bude nutné čelit více let.
Podle psychologů je postoj české veřejnosti dán tím, že společnost za uplynulých 19 let nezažila žádnou výrazně nepříjemnou ekonomickou situaci, která by se zásadně dotkla jejich peněženek a životní úrovně, aniž by byla kompenzována různými sociálními dávkami. K největším událostem tohoto druhu patřila liberalizace cen v roce 1991 a úsporné ekonomické „balíčky“ Klausovy vlády z roku 1997.
Lidé bankám věří
Spokojené mohou být i české banky. Mají totiž velkou důvěru svých klientů. Krachu bank se obává pouze 29 % Čechů. Rozhodnutí vlády vztáhnout pojištění vkladů až do 50 000 eur je nejčastěji vnímáno jako krok, který vláda učinila pod tlakem Evropské unie. Soudí tak 46 % dotázaných.
Podle průzkumu agentury STEM/MARK je na 86 % občanů přesvědčeno, že v době možných ekonomických problémů by měla vláda snížit svoje rozpočtové výdaje a současně nezvyšovat zadlužení země.