Češi přišli na chuť pivu z plechovky

Jak informovala výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) Martina Ferencová, do konce listopadu se prodej plechovkového piva zvýšil o 66 300 hektolitrů, naopak o 69 000 hektolitrů klesl prodej piva v plastových obalech.

Meziroční přírůstek prodejů v plechovkách podle dostupných informací agentury AC Nielsen činil 14 procent (údaje jsou za 11 měsíců, bez prosince).

Přitom na plechovky připadla v roce 2018 asi desetina celkových prodejů, v plastech se prodávalo okolo pěti procent piva.

Zvyšující se odbyt piva v plechovkách potvrzují největší tuzemské pivovary. „Nejvíce piva prodáváme v lahvích a v sudech. Na třetím místě jsou plechovky, u těch však zaznamenáváme meziročně největší nárůsty. Jejich prodeje rostou od roku 2015 dvojciferným tempem,“ uvedl pro Právo Zdeněk Kovář za Plzeňský Prazdroj.

Největší tuzemská pivovarnická skupina v plechovkách prodává okolo 18 procent produkce. V nošovickém Radegastu, který je součástí skupiny, se dokončuje velká linka na stáčení piva do plechovek za 600 milionů korun, hlavně pro značku Radegast, ale i neal­koholický Birell včetně jeho ochucených variant.

„Výhodou plechovek je nízká hmotnost a možnost rychlého vychlazení piva. Nevýhodou pak množství odpadu. Vážně se proto zabýváme i jeho sběrem, tříděním a recyklací. Naše plechovky jsou již dnes z poloviny vyrobené z recyklátu,“ dodal Kovář.

Podle mluvčí Pivovarů Staropramen Denisy Mylbachrové si zákazníci dopřávají pivo v plechu při cestování nebo si je kupují na chatu. „Za 11 měsíců loňského roku nám prodeje piva a pivních mixů v plechovkách ve srovnání s rokem 2018 vzrostly o 29 procent, tedy dvakrát rychleji, než o kolik se zvýšil jejich prodej celorepublikově,“ uvedla.

Několikaprocentní nárůst prodeje piva v plechovkách vykazuje v posledních letech i přerovský Pivovar Zubr. Kvůli rostoucí poptávce investoval v roce 2017 zhruba 15 milionů korun do modernizace stáčecí linky.

Zvyšuje se zejména export plechovkového piva, které přerovský pivovar vyváží do Švédska a do asijských zemí. Podle ředitele pivovaru Tomáše Pluháčka je za růstem obliby piva v plechovkách i to, že Češi více než dříve pijí pivo doma a do ledniček dávají místo lahví skladnější plechovky. „Plechovka je pohodlný obal i na cesty, nemusí se vracet a je lehčí,“ dodal.

Zdaleka ne všude se zhléd­li v plechovkách. Pivovarům v Královéhradeckém kraji se stáčení piva do plechovek ekonomicky nevyplatí.

Výhradně do skleněných obalů a klasických sudů stáčí pivo například trutnovský pivovar Krakonoš s ročním výstavem okolo 125 tisíc hektolitrů.

„Nejsem milovník plechovkového piva ani PET lahví. Stáčíme pivo do skla a do sudů. Vyhovuje nám to, nic na tom měnit nehodláme,“ řekl ředitel a spolumajitel pivovaru Karel Janko.

Náchodský pivovar Primátor, proslulý svými speciály, je na tom podobně. Produkuje okolo 130 tisíc hektolitrů piva ročně a do plechovek stáčí na zakázku mimo pivovar jen jedno až dvě procenta své produkce. I když těmto obalům přiznávají určité výhody, o pořízení vlastní linky Náchodští neuvažují.

„Nevlastníme stáčecí linku, což nás zásadně limituje. Od loňska si pivo necháváme stáčet do plechovek v pivovaru Svijany, který má stejného majitele. Výrobu nám to i tak zdražuje. Něco stojí převoz piva, něco samotné plnění,“ uvedl obchodní ředitel Martin Ardelt.

Řada pivovarů podle Ferencové spolupracuje se společností Eko-kom. Podle ČSPS ale právě třídění plechu zaostává za ostatními odpady, jako jsou papír, plasty a sklo. „Až 18 procent občanů neví, že i tento materiál lze recyklovat,“ upozornila.

Problém je i v nedostatečné síti sběrných míst. V Česku se však již nachází okolo 7000 šedých kontejnerů na použitý kov a stále jich přibývá. Podle ini­ciativy Zálohujme.cz ale systém třídění není dostatečný, nestíhá reagovat na růst prodejů.

Přes 65 procent nápojových plechovek v ČR stále končí ve směsném odpadu nebo v přírodě, varují ekologové.