Článek
Podle nejnovějších statistik Eurostatu loni činila očekávaná průměrná délka pracovního života v Česku 37,1 roku. To bylo o půl roku více než o rok dříve. Od počátku tisíciletí už vzrostla o více než tři a půl roku. Jen občas přišly drobné výkyvy – jako třeba za pandemie covidu.
„Příčin je hned několik. Tou hlavní je samozřejmě to, že byl postupně navyšován věk odchodu do starobního důchodu až na 65 let,“ konstatoval analytik společnosti Akcenta CZ Miroslav Novák.
Stanjura lže, jako když tiskne, opřel se do ministra Kalousek kvůli schodku
Roli podle něj hraje také to, že roste naděje dožití a někteří lidé zůstávají ekonomicky aktivní i ve starobním důchodu. „A v neposlední řadě se zvýšila potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod, takže část osob je nucena pracovat déle, aby splnila podmínky pro přiznání starobního důchodu,“ dodal Novák.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila ještě na růst životní úrovně. „Ten vede napříč vyspělými zeměmi ke zvyšování kvality života a k prodlužování její délky včetně počtu let, které strávíme ve zdraví. Zdraví lidé inklinují k aktivitě, a to i k ekonomické, bez ohledu na rodné číslo v občance,“ poznamenala.
Nad evropským průměrem
Češi podle dat v průměru pracují déle, než je průměr Evropské unie. Ten činil 36,9 roku. „Loni přesáhla tato doba trvání v některých zemích Unie čtyřicet let. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v Nizozemsku, 43,7 roku, a Švédsku, a to 43,1 roku,“ uvedl Eurostat.
Naopak nejnižší délku pracovního života mají v Itálii, 32,9 roku, a v Rumunsku, 32,2 roku. Z evropských zemí mimo EU nejdéle pracují Islanďané, 45,7 roku, a nejméně Turci, 29,9 roku.
První věc je, kolik let pracujeme. Druhá věc je, kolik hodin denně nebo týdně odpracujeme. A to je rozdíl.
V sousedním Německu je očekávaná průměrná délka pracovního života 39,6 roku, v Rakousku 38,6 roku. Je tedy delší než v Česku.
Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by se ale při tomto porovnání měl brát v potaz ještě jeden akcent.
„První věc je, kolik let pracujeme. Druhá věc je, kolik hodin denně nebo týdně odpracujeme. A to je rozdíl. Česká pracovní doba patří mezi ty delší. V porovnání s Německem odpracujeme za čtyřicet let pracovního života při přepočtu na pracovní dobu o nějakých deset let více,“ řekl.
To, že Češi za rok odpracují více hodin než Němci, potvrzují i některé statistiky Organizace zemí pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
„Problematiku lze velmi zjednodušit následovně. V hospodářsky vyspělejších zemích s vyšší produktivitou práce lidé pracují většinou více let, ale ročně napracují méně hodin. Tím pádem jsou méně takříkajíc opotřebovaní a jsou schopni pracovat do pozdějšího věku,“ doplnil k tomu Novák.
Zároveň je podle něj v hospodářsky vyspělejších zemích větší ochota k celoživotnímu vzdělávání, což ovšem opět může mimo jiné souviset s menším množstvím odpracovaných hodin za týden.
Produktivitu ovlivňují i mzdy
Pro výkon ekonomiky je z hlediska pracovní síly důležité nejenom to, kolik hodin či let člověk odpracuje, ale také to, jaká je produktivita práce. „Z hlediska produktivity jsme na 85 procentech průměru Evropské unie,“ upřesnil Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
Je ale podle něj samozřejmě otázkou, jak se tato produktivita počítá. „Oceňuje se mimo jiné i pomocí mezd, takže tento ukazatel může být zkreslený právě nižší úrovní mezd v tuzemských službách,“ dodal s tím, že celkově byli Češi v rámci EU loni z pohledu produktivity čtrnáctí.
Do témata však promlouvají i další faktory. Ukazuje to třeba příklad Irska, jež bylo na dvojnásobku EU. „Ne proto, že tam lidé pracují dvakrát více či produktivněji, ale především proto, že v Irsku díky nízkým daním rády účtují velké nadnárodní korporace,“ dodal Dufek.
Podle oslovených ekonomů počet průměrný odpracovaných let v Česku poroste. A to ze dvou důvodů. Jednak se ještě bude postupně vyrovnávat věk pro odchod do důchodu u mužů a u žen, jednak ministerstvo práce a sociálních věcí v návrhu penzijní reformy počítá s prolomením věkové penzijní hranice 65 let.
„S prodlužováním délky života ve zdraví se bude prodlužovat i délka naší ekonomické aktivity, a to dobrovolně, z vlastní vůle, ale i částečně nedobrovolně – posouváním věku odchodu do řádného státem vypláceného důchodu,“ shrnula Horská.