Češi plaťte! Hypotéky v okolních zemích jsou levnější

Průměrná nabídková sazba hypoték v Česku činí podle Swiss Life Hypoindexu 5,34 procenta. V sousedních zemích jsou na tom lépe. V Rakousku je podle jeho národní banky průměrná sazba úvěrů na bydlení 3,85 procenta, v Německu ji podle srovnávače Hypofriend.de mají ještě zhruba o půl procentního bodu níže. Na Slovensku se lze u hypoték dostat už na čtyři procenta.

Dražší hypotéky než v tuzemsku jsou se sazbami kolem sedmi procent jen v Polsku, avšak základní sazba tamní centrální banky je o 1,5 procentního bodu výše než ta ČNB. V každé zemi se ovšem podmínky u hypoték trochu liší.

„Co se týká zemí eurozóny, hlavní sazba ECB je samozřejmě základem. Podobně jako v Česku určuje rámec ceny peněz,“ uvedl k sazbám v zemích platících eurem analytik XTB Jiří Tyleček.

České banky stále nezlevňují s argumentem, že u hypoték je klíčová cena zdrojů, ze kterých úvěry na bydlení financují. Tvrdí, že se teď řídí hlavně sazbami na mezibankovním trhu, takzvanými swapy, jež jim garantují cenu peněz na delší období.

Měnové swapy v eurozóně jsou podle Tylečka o necelý procentní bod nižší než u nás. „Takže pokud by měly mít banky v eurozóně podobné marže jako ty české, tak by měly nabízet hypotéky o přibližně tento procentní bod levněji,“ konstatoval. Minimálně v Německu a Rakousku však banky hypotéky nabízejí s úrokem o poznání nižším.

Podle guvernéra ČNB Aleše Michla české banky pro zlevňování prostor mají, ale nechce se jim marže snižovat. Kritika zaznívá už i zevnitř bankovního sektoru. Například podle šéfa Moneta Money Bank Tomáše Spurného by průměrná hypotéka na trhu s „rozumnou marží“ banky měla být při pětiletých fixacích a současných sazbách zhruba na úrovni 4,3 procenta. Zatímco rozumná marže je zhruba jedno procento, v Česku je průměrná marže zhruba 1,7 procenta, řekl nedávno Spurný Seznam Zprávám.

Nabídka hypotečních sazeb Monety už od konce července začíná na ojedinělých 3,99 procenta. „Nižší marži než konkurence si můžeme dovolit díky tomu, že neplatíme vysoké provize třetím stranám za zprostředkování obchodu a zároveň jsou naše interní procesy z velké části automatizované a digitalizované,“ řekla Novinkám mluvčí Monety Lucie Leixnerová.

Lidé, kteří potřebují hypotéku nebo jim končí fixace, by měli s bankami o úrokové sazbě vyjednávat. „Moje banka mi nabízela sazbu 5,49 procenta, zafixovanou na jeden rok. Když jsem jim napsal, že mám lepší nabídku, hned druhý den mi volali s tím, že pro mě mají sazbu 4,79 procenta. Na měsíční splátce tak ušetřím asi 750 korun,“ svěřil se Novinkám před pár dny Marek Procházka z Prahy.

Co se týká příštích měsíců, experti zlevňování hypoték zatím neočekávají. „Na trhu nyní vidíme růst sazeb korunových i eurových swapů, což zvyšuje pravděpodobnost, že ani ve střednědobém horizontu se výraznějšího poklesu sazeb nedočkáme,“ uvedl Tyleček.

Zájemcům o hypotéku pak podle hlavního ekonoma Lukáše Kovandy nepomůže ani rozhodnutí České národní banky o zvýšení povinných minimálních rezerv, které u ní ukládají banky, ze dvou na čtyři procenta.

„Loni v říjnu přitom ČNB zrušila úročení povinných rezerv. Pokud nyní tedy po bankách bude požadovat, aby u ní držely dvojnásobné rezervy, jež nejsou úročeny, připravuje banky o část úrokového výnosu,“ podotkl Kovanda s tím, že to může vést ke zdražení firemních či spotřebitelských úvěrů nebo k pomalejšímu snižování úrokových sazeb právě na hypotékách.