Článek
Průměrné daňové zatížení mzdy je v zemích OECD 36 procent superhrubé mzdy. V Česku jde o 43 procent. Nejvíce se na čísle podílejí sociální odvody odváděné zaměstnavatelem, které činí 25,4 procenta.
V součtu s odvody odváděnými zaměstnancem jde pak dokonce o 33,6 procenta. Jen v loňském roce se v Česku na sociálních a zdravotních odvodech vybralo rekordních 415 miliard korun. Přesto je systém v deficitu. [celá zpráva]
Nejvíce daní práci v Belgii, kde si stát vezme 54 procent toho, co na zaměstnance zaměstnavatel vydá. Nejmenší daňové zatížení mají na Novém Zélandu (17,9 procenta) a v Chile (7 procent).
V Evropské unii se poměrně nízkými daněmi a odvody ze mzdy vyznačuje Irsko, které si z nákladů na zaměstnance ukousne 27,1 procenta.
Známý, ale dlouho neřešený problém
Analytici a ekonomové oslovení Novinkami považují vysoké daňové zatížení mezd v Česku za velký problém.
„Extrémně vysoké zdanění práce v Česku je obecně známý problém, na který řada ekonomů dlouhodobě upozorňuje. Evidentně prozatím nebyla nalezena dostatečná politická vůle, která by umožnila alespoň částečně situaci zlepšit a otázkou je, zda se někdy najde,” sdělil Novinkám hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Zdanění práce
„Když už si jednou stát na daňové příjmy zvykne, velmi obtížně se jich vzdává. Příkladem může být růst DPH, které mělo pomoci vynahradit výpadek příjmu z titulu nové penzijní reformy. Penzijní reforma se zrušila, zvýšené daňové zatížení však zůstalo,” dodal.
Vysoké odvody i ve Francii
Ekonomové upozorňují, že sociální odvody jsou v Česku jedny z nejvyšších.
„Co se týče sociálních odvodů, je situace ještě více alarmující, pokud vztáhneme jejich celkový objem k hrubému domácímu produktu. V takovém případě nás dle statistiky OECD s přehledem předčí pouze jediná země celého hospodářsky vyspělého světa, a sice Francie,” komentoval studii OECD pro Novinky ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Máme daleko menší platy než v západní Evropě, a ještě je zdaňujeme obrovským procentem
„Ti odboráři, kteří nedávno argumentovali, že daňové zatížení práce není v Česku zase tak vysoké, bohužel jen projevují zarážející elementární neznalost reálií české ekonomiky. Odvody jsou totiž de facto také daně. Vysoké daňové zatížení práce je dnes klíčovou brzdou ekonomiky a vědí to snad úplně všichni, až na nepoučené odboráře,“ zdůraznil Kovanda.
Druhé nejvyšší zdanění z postkomunistického bloku
Ekonom ze společnosti Zlaťáky.cz Matěj Čeleš pro Novinky upozornil, že zdanění práce je v Česku po Maďarsku druhé nejvyšší z postkomunistických zemí.
„To znamená, že máme daleko menší platy než v západní Evropě, a ještě je zdaňujeme obrovským procentem,” připomněl ekonom.
„Je až zarážející, že máme tak nízkou nezaměstnanost, vzhledem k tomu, jak vysoké jsou v Česku náklady na zaměstnance,” zdůraznil Čeleš. „Formát, kdy zaměstnavatel platí 25 procent mzdy na odvodech, je světový unikát,” dodal.
„Systém Dánska, Austrálie a Nového Zélandu mi přijde nejférovější. Zde je dominantní složkou daň z přijmu. Tyto státy by pro nás mohly být vzorem,” navrhl Čeleš. Ještě dříve je však podle něj třeba vyřešit důchodový systém, který prý představuje „časovanou bombu”.
Zdanění práce (v procentech z nákladů na zaměstnance) | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Celkem | Daň z příjmu | Odvody (zaměstnanec) | (zaměstnavatel) | |||
Belgie | 54 | 20,8 | 10,9 | 22,3 | ||
Německo | 49,4 | 15,9 | 17,3 | 16,2 | ||
Maďarsko | 48,2 | 11,7 | 14,4 | 22,2 | ||
Francie | 48,1 | 10,8 | 10,5 | 26,8 | ||
Itálie | 47,8 | 16,4 | 7,2 | 24,2 | ||
Rakousko | 47,1 | 10,8 | 13,9 | 22,4 | ||
Finsko | 43,8 | 17,9 | 7,1 | 18,7 | ||
Česko | 43 | 9,4 | 8,2 | 25,4 | ||
Švédsko | 42,8 | 13,6 | 5,3 | 23,9 | ||
Dánsko | 36,5 | 35,9 | 0 | 0,8 | ||
Norsko | 36,2 | 17,5 | 7,3 | 11,5 | ||
Austrálie | 28,6 | 23 | 0 | 5,6 | ||
Irsko | 27,1 | 13,8 | 3,6 | 9,7 | ||
Nový Zéland | 17,9 | 17,9 | 0 | 0 | ||
Průměr OECD | 36 | 13,4 | 8,2 | 14,4 |