Článek
K pomoci ostatním dlužníkům se lidé podle průzkumu staví spíš negativně, byli by však ochotni dát jim možnost si dluhy odpracovat. Pomoc od státu by naopak poskytli drobným věřitelům, jako jsou zaměstnanci, kterým nebyla zaplacena mzda, či samoživitelé, kteří nedostávají výživné.
Češi se shodují na tom, že dlužníci mají morální odpovědnost za splacení dluhu, a to bez ohledu na to, zda jde o dluh na výživném, nedoplatek elektřiny či spotřebitelský úvěr. Celých 82 procent občanů se domnívá, že by dlužník měl svým věřitelům splatit minimálně 40 procent dlužné částky, aby mu zbytek mohl být prominut. Více než polovina občanů by požadovala, aby dlužník splatil alespoň 60 procent dluhu.
„Postoj veřejnosti je v tomto ohledu výrazně méně tolerantní než novela insolvenčního zákona, která od června zmírnila pravidla oddlužení a zrušila dřívější podmínku, že dlužník musí v jeho průběhu splatit věřitelům minimálně 30 procent dlužné částky. Pouze dvě procenta lidí by byla ochotna dlužníkům odpustit dluh celý, tzv. nulová varianta byla přitom jednou z možností, kterou zákonodárci při schvalování novely zvažovali,“ komentoval Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.
| Počet osobních bankrotů je rekordní |
Podporu ze strany státu by lidé poskytli dlužníkům, kteří se do problémů dostali kvůli dlouhodobé nemoci či ztrátě zaměstnání. K pomoci ostatním dlužníkům, včetně lidí, kteří si vzali nevýhodný spotřebitelský úvěr či naletěli tzv. šmejdům, panuje mezi občany spíš negativní postoj. „Spíš než odpouštění dluhů by občané dlužníkům nabídli možnost si je odpracovat, v případě dluhů vůči obcím a státu například formou veřejně prospěšných prací,“ uvádí Staněk.
Zákonnou i finanční podporu by lidé naopak poskytli drobným věřitelům, jako jsou zaměstnanci, kteří nedostali výplatu, či firmy, které se ocitly v problémech kvůli nezaplaceným fakturám. Velkou podporu veřejnosti mají také samoživitelé, většina dotázaných by souhlasila se zavedením zálohového výživného. Pomoc státu si podle veřejného mínění naopak spíš nezaslouží velcí věřitelé jako poskytovatelé úvěrů.
Podle nových pravidel pro oddlužení by dlužníci jako dosud měli splatit alespoň 30 procent dluhu, soud ale může nakonec část sumy prominout, pokud se dlužník „poctivě snaží” splácet pět let. Pro lidi s nízkými příjmy může stačit platit měsíčně zhruba 1100 korun pro insolvenčního správce a podobnou částku jako splátku věřiteli. Dlužníci možnosti, jak se vyhnout exekuci, nyní hojněji využívají. V srpnu bylo vyhlášeno 2148 osobních bankrotů, o 46 více než v červenci a vůbec nejvíce od roku 2008, vyplývá ze studie CRIF.