Češi loni spotřebovali nejméně elektřiny za 14 let

„Spotřeba elektřiny se výrazně snižovala už v roce 2022, v případě domácností dokonce rekordně. Přesto úsporný trend pokračoval i loni, a to v průběhu celého roku a u všech kategorií odběratelů,“ sdělil Novinkám a Právu předseda rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček.

Kromě úsporných opatření mělo podle jeho slov na spotřebu vliv i teplejší počasí, neboť průměrná teplota byla vyšší než v roce 2022 a pohybovala se 1,4°C nad dlouhodobým normálem.

Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora to ale není jednoznačně pozitivní zpráva. „U domácností to lze vysvětlit úsporným chováním. Nicméně elektřina hodně souvisí s výkonem ekonomiky, a když se podíváme na nižší odběry u průmyslových odběratelů, tam bezpochyby hraje roli útlum hospodářské aktivity,“ řekl Novinkám a Právu Gavor.

Pokles čisté spotřeby, která je očištěna o vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, její ztráty v síti a přečerpávání, byl patrný ve všech měsících loňského roku. Nejvyšší meziroční pokles úřad zaznamenal v lednu, a to o 7,2 procenta.

Svou celkovou roční čistou spotřebu přitom snížily všechny kategorie odběratelů. Velkoodběratelé na hladině vysokého napětí o 4,1 procenta, domácnosti o čtyři procenta, podnikatelé o 3,1 procenta a velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí o 1,4 procenta.

Výroba loni dosáhla 71 TWh elektřiny a klesla o takřka deset procent. Přesto Česká republika zůstala exportní zemí s přebytkem 9,2 TWh. Ten ale meziročně o třetinu klesl. Podle Gavora je téměř jisté, že se Česko v blízké budoucnosti stane dovozcem elektřiny.

„Emisní povolenky zlevňují, ale rozdíl mezi jejich cenou a cenou elektřiny není pro provoz uhelných elektráren dostatečný. Přitom u nás vyrábějí čtyřicet procent elektřiny,“ uvedl Gavor.

Připomněl, že největší provozovatel uhelných elektráren ČEZ plánuje od uhlí odejít v roce 2030. „Jaderné bloky se postaví ve vzdálené budoucnosti a teď už začíná být málo času na to, abychom jako přechodný zdroj postavili alespoň plynové elektrárny,“ dodal.

Cena povolenky z loňských maxim přes sto eur klesla na aktuálních 53 eur (1340 Kč), tedy asi na polovinu. To přispívá k levnější elektřině. Gavor ale míní, že může zase vzrůst. „Povolenka je politickou komoditou. Evropská unie může klidně dojít k závěru, že pokles její ceny ze sta na hodnotu pod šedesát eur ohrožuje financování přechodu k zelené energetice. Může omezit jejich další přístup na trh a zvednout tak jejich cenu,“ dodal.

Za loňským poklesem výroby elektřiny stála podle ERÚ zejména snížená produkce z parních elektráren o 18,4 procenta, přesto zůstaly nejvyužívanějším zdrojem. Klesla také výroba z paroplynových (o 17,7 procenta), plynových a spalovacích (o 5,4 procenta) a jaderných (o dvě procenta) elektráren. Naopak větší množství elektrické energie vyprodukovaly elektrárny vodní (plus 12 procent), větrné (plus 9,5 procenta) a přečerpávací (plus 7,5 procenta).