Článek
Počet lidí s úvěrem na spotřebu se tak během uplynulého roku snížil o 150 000. Celková nesplácená částka se u tohoto typu úvěrů naopak mírně zvýšila, konkrétně o 174 milionů na 22,5 miliardy korun.
Celkové zadlužení obyvatel ke konci minulého roku vzrostlo o 153 miliard korun na 2,6 bilionu. Důvodem je rekordní nárůst úvěrů na bydlení.
U úvěrů na spotřebu se také zvyšuje částka, kterou nejsou lidé schopní splácet. Zatímco na konci roku 2019 činila průměrná nesplácená částka u těchto typů úvěrů 107 tisíc korun, na konci roku 2020 to bylo téměř 119 tisíc korun.
Objem nespláceného dluhu ze spotřebitelských úvěrů se na konci roku 2020 meziročně zvýšil nejvíce v Plzeňském kraji (o šest procent) a na Vysočině (o pět procent). Naopak třeba v Královéhradeckém kraji se o dvě procenta snížil.
S počtem zaniklých firem je letošní leden nejhorší od roku 1993
K největšímu nárůstu nespláceného dluhu na spotřebu došlo mezi lidmi ve věku 25 až 29 let (o 13 procent) a u lidí ve věku 30 až 34 let (o 11 procent).
Naopak u lidí starších 55 let se objem nespláceného dluhu snížil o pět procent, u lidí mezi 35 a 44 lety o tři procenta.
Objem dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření v roce 2020 vzrostl meziročně o 160 miliard, tedy o devět procent. V době pandemie se tak zvýšil nejvíce v historii. A to přesto, že i zde se snížil počet lidí s úvěrem o 6500.
Na rozdíl od úvěrů na spotřebu se u hypoték a úvěrů ze stavebního spoření v uplynulém roce snížil nejen počet lidí, kteří své dluhy nezvládali splácet, ale také objem nespláceného dluhu. Ten klesl o 1,3 miliardy na 7,2 miliardy korun. Lidé tak nespláceli 0,34 procenta z toho, co si na bydlení půjčili.
Počet lidí, kteří nespláceli své úvěry na bydlení, se snížil o 2200 na 14 tisíc. Úvěry na bydlení nesplácelo 1,3 procenta klientů.
