Češi kvůli drahotě začali více pěstovat zeleninu na zahrádkách

Čerstvou zeleninu podle této zprávy pěstuje už více než půl milionu domácností, jejichž zaznamenaná produkce má takřka pětinový podíl na celkové tuzemské sklizni, která například v roce 2022 dosáhla 303 034 tun zeleniny.

„Pěstujeme hlavně rajčata, které děti milují. Jsou stále po ruce a vyjde to levněji, než je kupovat v obchodě. Navíc mají úplně jinou chuť a krásně voní,“ řekla Novinkám Michaela S. ze středočeských Řevnic. „Daří se nám pěstovat i fazole, z ovoce pak hlavně jablka a jahody,“ dodala.

Průměrné spotřebitelské ceny zeleniny v posledních dvou letech výrazně vzrostly, což zvýšilo motivaci k jejímu pěstování na zahrádkách. Například průměrná roční spotřebitelská cena kilogramu cibule se podle studie ZUČM zvýšila z 16,31 koruny v roce 2021 na loňských 30,80 Kč. Kilogram květáku v obchodech ve stejném období podražil z 39,80 koruny na 48 korun, kilogram mrkve z 21,18 na 29,52 koruny a rajčat z 57,04 koruny na 75,23 Kč.

Velký vliv na ceny zeleniny a ovoce v obchodech má i počasí. „Letos na jaře se projeví loňské velké sucho, málo vody v jižní Evropě, výsledkem čehož bude nižší nabídka produkce zejména zeleniny, ale i ovoce,“ uvedl pro Novinky agrární analytik Petr Havel.

Na jaře tak podle něj zřejmě porostou ceny zeleniny a ovoce v důsledku jejich nižších zásob, které obvykle začínají docházet na konci března. Dobrou zprávou podle Havla ale je, že zatím nehrozí sucho, takže by se na jaře mohlo dařit salátům či pažitce. „Lidé, kteří si to mohou dovolit, mají zahrádku, tak mohou ušetřit. Produkce samopěstitelů se podílí na celkové spotřebě ovoce a zeleniny zhruba jednou třetinou,“ doplnil analytik.

Samozásobení zeleninou je na vzestupu nejen na venkově, ale díky komunitnímu pěstování i ve městech. Stále více lidí si také zeleninu pěstuje na balkónech.

V roce 2022 podíl zeleniny pěstované pro vlastní spotřebu na celkovém množství v Česku vypěstované zeleniny obnášel podle ZUČM téměř 19 procent. V letech před pandemií koronaviru, která kvůli omezené dostupnosti prodejní sítě rovněž povzbudila zájem Čechů o vlastní pěstování zeleniny, se tento podíl pohyboval mezi deseti až 15 procenty.

Podle odhadů ZUČM nyní produkuje čerstvou zeleninu zhruba 570 tisíc domácností a průměrná pěstební plocha činí 70 metrů čtverečních. Celková plocha těchto záhonů se zeleninou tak obnáší přibližně 4000 hektarů. Plocha polí se zeleninou určenou pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl přitom loni činila 11 015 hektarů a v meziročním srovnání byla o 288 hektarů menší, napsala agentura ČTK.

„Samozásobitelské pěstování zeleniny má stále největší tradici v oblastech menších sídel a venkova, zajímavou odnoží je sdílené a komunitní pěstování zeleniny ve městech. Nejvíce pěstovanými druhy v domácnostech je především plodová zelenina, tedy nakládačky a salátové okurky, rajčata, papriky. A také zeleninové druhy nenáročné na pěstování, jako je například cibule, mrkev či hrášek,“ upozornila zelinářská unie, podle které bude trend pěstování zeleniny v domácích podmínkách dál pokračovat.

To se týká i ovoce, jehož ceny šly v posledních třech letech rovněž nahoru. Například kilogram konzumních jablek nyní podle Českého statistického úřadu stojí v průměru přes 37 korun, před covidem se prodávaly za méně než 30 korun.