Článek
Poslední dva roky poznamenal covid, ten uplynulý i tornádo a zdražování energií. Podepsalo se to na počtu lidí, kteří potřebují pomoc v rámci různých sbírek a charitativních projektů, a jak?
Obrovský vliv samozřejmě měla už covidová krize, kdy celá řada lidí přišla o práci nebo se jim zkomplikovaly životní a pracovní podmínky. Rozevřely se tak ještě více nůžky u potřebných, jako jsou rodiče samoživitelé nebo neformální pečovatelé, což jsou lidé pečující doma o nemocné příbuzné, kteří během covidu skončili v absolutní sociální izolaci a ekonomicky těžké situaci. Se změnou výuky na distanční pak vzrostla i potřeba sociálně slabých rodin, kterým chyběly například počítače. Co ale vnímáme v posledním roce velice výrazně, je nejistota ze strany dárců, nakolik se budou moci podílet i nadále.
Proč?
Přichází energetická krize, nevědí, jak se bude vyvíjet pracovní trh, až skončí různé podpůrné programy a zaměstnavatelé se budou muset s důsledky covidu vyrovnávat bez nich. Zkrátka mají nejistý výhled do budoucna.
Díky čtenářům Novinek mohla matka se synem vyměnit ruinu bez elektřiny za důstojné bydlení
Nedávno jste zveřejnili mapu dárcovství pro letošní rok. Jak se vyvíjelo v porovnání s předcovidovou dobou?
Je potřeba to rozdělit podle různých typů dárců. Co se týká nadací a nadačních fondů, máme poslední data za rok 2020. Rozdané peníze u nich loni dosáhly 2,8 miliardy korun a meziročně vzrostly téměř o miliardu. Mimochodem loni Češi na veřejně prospěšné účely darovali celkem 10,8 miliardy. Ale vraťme se k nadacím. Je tak vidět, že profesionální dárci zafungovali v souladu se svým posláním. Velice rychle otevírali různé grantové výzvy, připravovali podporu pro ohrožené lidi v terénu. Pokud jde o jednotlivce, dárcovství stále loni vykazovalo mírný nárůst – dosáhlo 2,9 miliardy korun. Růst předpokládáme i pro letošní rok.
A pokud jde o firmy?
U těch to v meziročním srovnání 2019 a 2020 s 5,1 miliardy zůstalo na stejné úrovni. Což nikdy v minulosti nebylo. I když byla například v roce 2008 a 2009 velká ekonomická krize, firmy sice zmrazily své rozpočty, ale dárcovství stejně rostlo. Obdobnou situaci jako loni vidíme i letos, kdy firmy buď rovnou zmrazily své rozpočty na veřejně prospěšné projekty, nebo vyčkávají, jakým způsobem se situace vyvine. Jejich pomoc se navíc od podpory neziskových organizací posouvá k podpoře dobrovolnictví, výsadbě stromů a podobně.
Když jsem se díval na průběžná data za první tři čtvrtletí letošního roku, všiml jsem si obrovského meziročního nárůstu u dárcovských SMS…
Hodně to ovlivnilo tornádo na Moravě, které vyvolalo obrovskou vlnu štědrosti. Během tří týdnů se na domácnosti, které postihlo, nasbíralo něco přes miliardu korun. To ovlivnilo i dárcovské esemesky. Mimochodem na pomoc lidem, kteří byli zasaženi tornádem, přispělo i dvacet procent Slováků, takže zřejmě pořád funguje jakási vzájemnost. Jinak pokud jde o dárcovské SMS, mezi lednem a zářím letošního roku jich zaslali lidé 996 000 v celkové hodnotě 66,54 milionu korun.
Právě tornádo ukázalo, že je zde velký objem dobrovolnické práce. Jak se v rámci charity vyvíjí z dlouhodobého hlediska?
Je důležité rozlišit, o jakém typu dobrovolnictví se bavíme. Pokud o firemním, je běžným standardem, že má každá větší firma pro zaměstnance vyčleněných několik dnů v roce, kdy mohou pracovat pro neziskové organizace. Pokud mluvíme o tornádu, jedná se o trochu jiný typ dobrovolnictví, kdy se lidé zapojovali přímo na místě. Většinou si to ale mohli dovolit jen nějakých čtrnáct dnů nebo tři týdny po katastrofě, protože pak se museli vrátit do práce. Na síle pak v poslední době nabývá i takzvané expertní dobrovolnictví, kdy lidé v neziskovém sektoru pomáhají s využitím znalostí a dovedností své profese. To se ukázalo i po tornádu, kdy postupně byli z dlouhodobého hlediska potřeba řemeslníci.
Solidarita po tornádu poráží neštěstí na celé čáře
Je nějaké období v roce, které charitě vysloveně přeje?
U individuálního dárcovství absolutně vede vánoční charita, na celku se podílí až třetinou. Táhne daleko více než třeba ze zahraničí přejaté akce typu Giving Tuesday. Stejně jako typické období jsou ale zajímavá témata, která lidi přesvědčí o tom, aby na něco přispěli. Při bližším zkoumání mě například zaujalo, že letos lidé daleko méně darovali peníze v souvislosti s covidem. To se projevovalo spíše loni, kdy byla na první příčce zdravotní témata. Letos už se na ni vrátily děti, mladé rodiny, zkrátka témata, která ve společnosti rezonují dlouhodobě.
Takže lidé nejčastěji přispívají na děti ve složitých životních situacích?
Ano, ty jsou z dlouhodobého hlediska na prvním místě. Na druhém místě je pomoc hendikepovaným. Mezi klíčová témata patří i životní prostředí a zvířata. Naopak na okraji dárcovského zájmu bývají lidskoprávní témata, pomoc lidem bez domova či vězňům při integraci do společnosti.
A na co nejčastěji přispívají menší či střední firmy?
V poslední době podporu často propojují se zapojením zaměstnanců, ať už je to dobrovolnictví, nebo zaměstnanecké sbírky. A u těchto sbírek nejčastěji rezonuje opět pomoc dětem a hendikepovaným. U velkých firem, jež mají charitu koncipovánu na profesionální úrovni, bývá častá i podpora vzdělávání, výzkumu, regionů.