Češi jsou konzervativní investoři, dál věří hlavně nemovitostem a spořicím účtům

Vlastní dům či byt označilo za nejzajímavější investiční možnost 77 procent respondentů starších patnácti let, 70 procent lidí ji vidí ve vlastnictví pozemku. Za nemovitostmi následuje spořicí účet s 53 procenty a investice do drahých kovů se 48 procenty.

Průzkum také ukázal, že trendem je prudký nárůst zájmu o kryptoměny, které vykázaly největší meziroční růst o šest procentních bodů na aktuálních 23 procent.

Tento vývoj podle autorů průzkumu naznačuje měnící se přístup Čechů k moderním investičním nástrojům a jejich otevřenost k digitálním aktivům. Naopak zájem o investice do nemovitostí zaznamenal mírný pokles v řádu jednotek, což může být důsledkem rostoucích cen na realitním trhu a zvyšující se dostupnosti alternativních investičních možností.

Drahé kovy si podle barometru drží dlouhodobě oblíbenost okolo 48 procent. Zejména zlato, které je považováno za bezpečný přístav v době velkých nejistot, si Češi loni kupovali jako výnosnou investici, a nejen kvůli zajištění.

„Zlato v roce 2024 dosáhlo historicky rekordních hodnot okolo 2800 dolarů (68 tisíc korun) za troyskou unci a je na začátku růstového období. Momentálně se cena pohybuje nad 2700 dolarů za troyskou unci,“ uvedl Pavel Řihák, manažer zákaznické péče Golden Gate.

Výrazný růst obliby zaznamenaly v posledních letech investice do akcií a dluhopisů, které jsou atraktivní pro 35 procent Čechů. To je o deset procentních bodů více než v roce 2019.

Část majetku mají Češi v podílových fondech, v loňském třetím čtvrtletí vzrostl podle údajů Asociace pro kapitálový trh o 82 miliard už na 1,146 bilionu korun.

Demografická analýza v rámci průzkumu ukázala, že muži více preferují investice do kryptoměn a drahých kovů, zatímco ženy dávají přednost tradičnějším formám spoření, jako jsou spořicí účty a nemovitosti.

Mladší věkové skupiny ve věku 16 až 34 let projevují větší zájem o kryptoměny a inovativní investiční nástroje, zatímco starší respondenti nad 55 let se více orientují na stabilní a konzervativní formy investic, jako jsou reality a spořicí konta.

Experti ale upozorňují, že Češi obecně investují relativně málo. „Stále mají nejvíce úspor na běžných účtech, spořicích účtech a termínovaných vkladech, kde jim leží více než polovina peněz. Investice tvoří zhruba jen čtvrtinu úspor,“ podotkl finanční poradce Partners Lukáš Urbánek.

Za tím, že mnoho lidí v minulých letech začalo investovat, jsou podle něj dobré výsledky finančních i komoditních trhů, ale také vysoká inflace, která se prohnala Českem. „Spousta lidí si najednou uvědomila, že mít na spořicím účtu sedm procent, když je inflace patnáct procent, zkrátka nestačí,“ podotkl.

Dodal, že velkou část investic domácností tvoří investiční fondy. „To je asi v pořádku, protože se jedná pro drobného investora o dobré řešení. Špatně je ovšem to, že převládají dluhopisové a smíšené fondy,“ řekl Urbánek.

Konzervativní přístup k úsporám je podle něj obecně problémem většiny Čechů. „Vychází zejména z neznalosti investičních rizik a jejich řízení. Hodně lidí stále upřednostňuje garanci a jistotu před výnosem. Tato strategie je správná pro krátký investiční horizont, ale naopak velmi nevýhodná pro dlouhý horizont. Nejviditelnějším takovým příkladem jsou transformované penzijní fondy, kde dva miliony lidí přicházejí kvůli inflaci o své úspory,“ prohlásil finanční poradce.

To, že si Češi nejčastěji ukládají peníze na spořicí účty, potvrdil i loňský průzkum Generali Investments. Ve srovnání s eurozónou držíme větší podíl finančních aktiv ve vkladech a v hotovosti, naopak máme méně uloženo v pojištění a v penzijních fondech.

Podle Indexu investiční gramotnosti, který vypracovala investiční platforma Portu na základě prosincového průzkumu agentury Ipsos, poprvé za čtyři roky klesla v Česku investiční gramotnost. Vrátila se tak na úroveň roku 2022. 

Tři čtvrtiny lidí nicméně mají podle průzkumu už povědomí o rozdílu mezi spořením a investováním a o vztahu mezi rizikem a výnosem. Osm z deseti Čechů také rozumí vlivu inflace, což souvisí s inflační vlnou z let 2022 a 2023. Hůře se ale Češi orientují například v problematice složeného úročení, v počítání s procenty a ve vlivu směnného kurzu na investice, uvedli zástupci Portu.