Článek
Z potravin živočišného původu klesla loni například spotřeba konzumního mléka o 1,6 litru na 56,2 litru na osobu. Sýrů lidé snědli o půl kilogramu méně, tedy 13,3 kilogramu za rok.
Másla, o kterém se nyní kvůli vysokým cenám hodně mluví, lidé spotřebovali 4,9 kila na osobu. V roce 2020 to přitom bylo šest kilo.
Menší spotřebu zaznamenali statistici také u vepřového masa, průměrně ho lidé snědli 41,8 kilogramu za rok, meziročně o 2,2 kilogramu méně.
Nejen máslo. Před Vánocemi prudce zdražují i vejce
Nepatrně poklesla spotřeba zeleniny na 87,2 kilogramu. Větší pokles zaznamenali statistici u ovoce, spotřeba byla meziročně nižší o 2,2 kilogramu a dosahovala 85,2 kilogramu.
Z dat je rovněž patrné, že lidé méně solí. Zatímco do roku 2011 byla spotřeba soli přes šest kilogramů, loni to bylo 4,1 kilogramu.
Celková spotřeba potravin loni podle Renaty Vodičkové z ČSÚ klesla druhým rokem v řadě, obrátil se tak trend růstu spotřeby mezi lety 2012 a 2021. „Během nich spotřeba vzrostla na rekordních 825 kilogramů na obyvatele,“ dodala Vodičková.
Počítá se i odpad
Naopak u hovězího a drůbežího masa spotřeba loni meziročně vzrostla, u drůbežího o 1,1 kilogramu na 29,2 kilogramu za rok, hovězího lidé zkonzumovali loni 9,2 kilogramu, tedy o 0,4 kilogramu více než předloni.
S výjimkou těstovin meziročně klesla také spotřeba převážně přílohových potravin, konkrétně rýže z devíti kilogramů na 8,1 kilogramu, brambor lidé za rok snědli průměrně o kilogram méně, tedy 68,1 kilogramu. O téměř 1,5 kilogramu byla vyšší spotřeba pečiva.
Kolik každý člověk opravdu sní, samozřejmě statistici zjistit nedovedou. Vycházejí proto z nepřímých údajů o tom, kolik se toho u nás vyrobí, vypěstuje a doveze. Kalkulované množství zahrnuje i možné potravinové ztráty a odpady, které podle odhadů dosahují až třetiny potravin.
V Tanvaldu vybudovali bezezbytkové školní jídelny. Děti už vracejí jen prázdné talíře
Skutečná spotřeba je tedy proti uvedeným číslům možná o třetinu nižší. Určité malé množství navíc tvoří lidské potraviny, které lidé dávají domácím mazlíčkům, jako např. salát králíkovi nebo maso psovi.
„Podle mého názoru pokles spotřeby potravin do jisté míry souvisí s tím, že klesá množství potravinového odpadu,“ soudí Vodičková. Lidé podle ní i kvůli zdražení potravin nakupují tak, aby jídlo nevyhazovali, typicky třeba u zeleniny a ovoce.
Podíl výdajů na potraviny na celkových výdajích domácností v loňském roce činil 14 procent, od roku 1993 klesl o sedm procentních bodů.
Ceny výrobců rostly rychleji, ovlivní to hlavně potraviny
