Češi dluží za bydlení téměř čtvrt biliónu korun

"Negativní vnímání dluhů bylo v české společnosti silně zakotveno po dlouhé desítky let. Nyní se však využívání dluhů stalo zcela běžným způsobem řízení rodinných financí," uvedla v úterý Drahomíra Dubská z Českého statistického úřadu.

V posledních letech se mění i struktura dluhu. Na závazcích domácností se stále více podílí právě půjčky na bydlení. A podíl dluhů ze spotřebitelských úvěrů naopak klesá. Změnu struktury dluhu lze označit za příznivou zprávu. Půjčky na bydlení jsou podle ekonomů rozumnější investicí než spotřebitelské úvěry, které lidé často využívají k nákupu modernějšího vybavení.

Důvodů, proč si české domácnosti stále více půjčují, je několik. Rostoucí životní standard způsobil, že lidé již nevnímají zadluženost jako hrozbu. Snadná dostupnost půjček a prodloužení doby splácení a tím i snížení měsíčních splátek mají za následek, že si půjčku může dovolit čím dál více lidí.

V neposlední řadě se o nárůst objemu dluhů zasloužil výrazný pokles úrokových sazeb. Například úrokové sazby z hypoték se v polovině devadesátých let pohybovaly v rozmezí 12 - 15 procent za rok, v roce 2005 byly tyto sazby v průměru o 9 až 10 procentních bodů nižší, tedy kolem 5 procent.

Základní úroková míra, kterou určuje Česká národní banka a od níž se úroky odvíjejí, je nyní na historicky nejnižší úrovni 1,75 procenta.

Zemím eurozóny se však ČR přibližuje jen zčásti a to zejména v ochotě přijímat riziko. Podíl úvěrů na koupi bytu či domu na celkovém objemu půjček domácnostem je nyní 72,4 procenta, což je dokonce více než průměr eurozóny (69 procent ve stejném období). V celkovém zadlužení ale Češi stále zaostávají.

Ekonomové se domnívají, že podíl hypoték na HDP je v Česku stále nízký ve srovnání s EU. "Nelze ovšem očekávat nějaké rychlé přiblížení se úrovni EU, protože by to mohlo ohrozit finanční stabilitu. Myslím si, že rozumný předpoklad je konvergence v horizontu 20 let," řekl ČTK David Navrátil z České spořitelny.