Článek
Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho veškerý příjem připadá státu.
Češi tak letos budou na stát pracovat 173 dnů. Přibližně stejné to je ve Slovinsku, Německu, Nizozemsku a Portugalsku. Nejdříve den daňové svobody nastane v Litvě (29. dubna) a Švýcarsku (1. května). Nejvíce dnů na stát naopak budou pracovat lidé v Belgii (7. srpna) a Lucembursku (22. září), uvádí Deloitte.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„V letošním roce došlo k několika důležitým změnám daňového systému. Zvýšila se například sleva na dani na druhé a další dítě, vyšší je limit pro slevu na dani ve výši prokázaných příspěvků předškolnímu zařízení nebo se vrací sleva na dani na poplatníka pro pracující důchodce,” řekl David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.
Na straně nepřímých daní je podle něj zásadní změnou zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši 10 procent aplikované na léky, knihy, hudebniny a dětskou výživu. Na druhé straně byly zavedeny limity na výdajové paušály pro drobné živnostníky a zemědělce.
Podnikatele trápí daňová nejistota
„Změny v daňové oblasti by měly letos snížit složenou daňovou kvótu na 33,6 procenta HDP z loňských 34 procent,” dodal Marek.
Daňový systém v Česku je podle ředitelky v daňovém oddělení společnosti Deloitte Radky Maškové z hlediska struktury podobný ostatním daňovým systémům v EU.
"Podle našeho nedávného průzkumu je však v České republice poměrně pesimisticky vnímána daňová jistota, tedy schopnost stanovit, jak vysoké daně a v jakém členění bude poplatník v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu ze své podnikatelské činnosti povinen platit," uvedla.
