Zajít si do restaurace začíná být luxus

„Za posledních pět let stravovací služby podražily o 65 procent, ubytovací služby o 52 procent. Patří tak jednoznačně mezi tuzemské inflační rekordmany,“ řekl Novinkám hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Podle něj tempo zdražování v oblasti HORECA (segment hotelnictví a různých druhů gastronomických provozů, pozn. red.) nabralo významně na síle po skončení prvního lockdownu během koronavirové pandemie. „Časem se navíc přidaly proinflační faktory –jako drahé energie, nájmy a rostoucí náklady na suroviny a zaměstnance,“ dodal s tím, že na inflační hru ale přistoupili i tolerantní domácí a zahraniční návštěvníci.

Zajdeme-li v čase hlouběji, tak cenový nárůst ve stravovacím sektoru vypadá ještě dramatičtěji. „Meziročně ceny stravovacích služeb v říjnu vzrostly o 6,9 procenta, oproti roku 2015 o 95,6 procenta, takže zdražování v restauracích není jen o pocitu spotřebitele, ale tvrdou realitou posledních let,“ podotkl ve svém komentáři k říjnové inflaci analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Velká část tohoto růstu se podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky odehrála v loňském roce, kdy ceny v sektoru stravovacích služeb vzrostly o desítky procent.

„Zdražování v restauracích se dotklo i ‚českého zlata‘. Čepované pivo kontinuálně zdražuje napříč republikou a značkami piv. Zajímavé je pak srovnání s lahvovým pivem, které podle dat ČSÚ za poslední tři roky zdražilo v průměru zhruba o dvě koruny. V říjnu byla průměrná cena 13 korun,“ sdělil Novinkám.

Dvoukorunový nárůst oproti lednu 2022 v ceně lahvového piva představuje procentuální skok o 18,3 procenta. Sudové pivo za stejnou dobu však v průměru zdražilo o 13 korun neboli o 32,4 procenta. V říjnu byla průměrná cena jednoho půllitru 53 korun, ukazují data ČSÚ. Za plzeň ale zákazník zaplatí většinou ještě více. Třeba v Praze není cena blížící se 70 korunám nikterak neobvyklá.

„Čepované pivo zdražilo v absolutním vyjádření, v procentním vyjádření i v poměrovém vyjádření proti lahvovému pivu podstatně rychleji. Pivo ze sudů a tanků bylo dlouhodobě produktem s nízkou marží, které mělo lákat zákazníky, kteří pak často utratili další peníze za jídlo a jiné posilnění, kde marže bývá podstatně zajímavější. Náročná situace v provozu ale tlačí některé hospodské, aby pivo zdražili a marži navýšili s cílem zachování finanční udržitelnosti vlastního provozu,“ míní Peterka.

V posledních třech letech ale podobnou měrou zdražilo vícero položek v pohostinství. Například cena denního menu v říjnu vyskočila o 27,6 procenta ve srovnání se začátkem roku 2022, guláš s přílohou je dražší o 31,5 procenta a třeba cena dvou deci vína vzrostla dokonce o 33,3 procenta.

Provozovatel několika restaurací a člen Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Luboš Kastner Novinkám přiznal, že inflace v gastro sektoru neklesá pod sedm procent. Podle cenového gastro indexu od společnosti Dotykačka ceny od ledna 2022 do srpna 2024 vzrostly o 26 procent.

Za zdražováním podle Kastnera stojí hlavně rostoucí náklady na pracovní sílu. „Náklady na mzdy tvoří až třetinu z příjmů oboru. Kvůli nízké nezaměstnanosti a životním nákladům je tlak na růst mezd v našem oboru hlavním důvodem obecného růstu cen,“ řekl.

„Zdražování určitých surovin, jako je máslo, pokračující nízká nezaměstnanost a neefektivita pracovního trhu i tlak na růst mezd ze strany státu nejspíše způsobí, že se inflaci v našem oboru nepodaří do konce roku zkrotit pod hranici sedmi procent,“ dodal.

Zvýšený růst cen se nicméně týká celého sektoru služeb, a nikoliv pouze těch stravovacích. Zmíněny už byly i ubytovací služby. Například jedna noc v tříhvězdičkovém penzionu vycházela v říjnu bezmála o čtvrtinu dráž než v lednu 2022, vychází z dat statistického úřadu.

Za poslední bezmála tři roky pak zdražil přibližně o třetinu pánský kadeřník, což překonalo i téměř 28procentní nárůst u ženského kadeřníka. Dražší je i kultura, byť je tam cenový růst nižší. Třeba lístek do divadla byl v říjnu oproti začátku roku 2022 dražší přibližně o pětinu.

„Na všeobecném růstu cen se svezlo celé odvětví služeb. Vedle nákladových faktorů může do situace přimlouvat i příležitost, kdy zákazník už z posledních let zvyklý na pravidelné zdražování téměř všeho, přimhouří oko i u zdražení, které nemusí být celé taženo primárně nákladovými faktory. I pracovníci a podnikatelé ve službách platí všude vyšší ceny a očekávají vcelku logicky vyšší mzdy, popřípadě hospodářský výsledek provozovny,“ řekl Peterka.

Společně s Dufkem ale poznamenal, že zdražování ve službách se netýká pouze České republiky. „Vidíme, že jako riziko vnímá cenový vývoj v tomto sektoru i Evropská centrální banka v eurozóně i americká centrální banka (Fed),“ dodal.

„Situace v Česku není v tomto směru až tak výjimečná. Ještě větší cenový šok v restauracích pocítili zákazníci v Maďarsku a v Polsku. Hotely zase ještě rychleji zdražovaly v Chorvatsku,“ uzavřel Dufek.