Článek
Před rokem v únoru přitom eurozónu ještě trápila deflace, ceny tehdy meziročně klesly o 0,2 procenta. Obrat k růstu nastal až začátkem léta.
Aktuálně růst cen v zemích platících eurem táhne především zdražení energií, meziročně o 9,2 procenta. Potraviny, alkohol a tabák zdražily o 2,5 procenta. Ceny ve službách stouply o 1,3 procenta.
„Evropská centrální banka se pravděpodobně ocitne pod zvýšeným tlakem, aby postupně ukončila svůj program masivního odkupu dluhopisů. Pro ČNB tyto zprávy znamenají v brzké době pravděpodobně větší tlak na kurzový závazek,” řekl ekonom Komerční banky Marek Dřímal. „Vyšší inflace v eurozóně se totiž promítne i do cen v Česku. Dále tak roste pravděpodobnost, že ČNB opustí kurzový závazek už v květnu,” dodal.
Nejistota před volbami
Ekonom Patria Finance Jan Bureš ale nečeká, že ECB začne omezovat nákupy dluhopisů, tzv. kvantitativní uvolňování, dříve než na podzim. Důvodem je podle něj stále nízká jádrová inflace. Ta nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií a činila v eurozóně stejně jako v lednu 0,9 procenta.
Druhým důvodem je podle něj nejistota před blížícími se francouzskými prezidentskými volbami, která v uplynulých týdnech dokázala dostat pod tlak periferní dluhopisové trhy.
„Klidnější politická situace, vyšší jádrová inflace a silnější trh práce by mohly vést ECB na podzim k dalšímu osekání politiky kvantitativního uvolňování. Pak by se mohla pomalu chýlit ke konci politika levného eura. Takový obrat ale v tuto chvíli není na pořadu dne. A pokud půjdou v nejbližších měsících vzhůru sazby v USA, má dolar podle nás stále krátkodobě potenciál na frontě s eurem zabodovat,” řekl Bureš.
Únorovou inflaci v Česku tuzemští statistici ještě nezveřejnili, v lednu ceny rostly meziročně o 2,2 procenta. Podle některých odhadů by letos mohla překonat i tři procenta. [celá zpráva]
